Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
kurcatovium

kurcatovium

ČR - kraj Pardubický

Komentář

Přejít na komentáře

The Witcher 2: Assassins of Kings

  • PC 90
Původně jsem chtěl komentář napsat hned po dohrání, ale nakonec jsem nechal vše asi týden uležet a vykvasit, abych se k psaní dostal s trochu čistší hlavou. Zaklínač 2 je totiž jedna z mála nových her, na které jsem se opravdu těšil a to dokonce tak, že je to první (a na dlouhou dobu asi i poslendí) hra, za kterou jsem dal plnou zaváděcí cenu.

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a hned vyslepičím, že jsem v zásadě spokojen a utracené sumy nelituji. Nový Zaklínač je bezesporu dobrá hra, i když k dokonalosti má pořád daleko. Co praští člověka do očí jako první je samozřejmě grafika. A ta je v tu rozhodně parádní. Avizovaným ódám na to, jak je Z2 celkově nejhezčí hrou, jsem moc nevěřil a o to víc mě udivilo, že prakticky nemůžu nesouhlasit (z her, které jsem hrál/viděl konkuruje vlastně jen Crysis). Tady se tedy CPR se svým vlastním enginem opravdu vytáhli. Ani náročnost není tak hrozivá a na mém PC zhruba střední třídy (core i3, geforce GTX 275, 8GB ram) vše krásně svištělo na plné detaily. Byl jsem rád, že na hudební stránce se podílel člověk se zkušenostmi z prvního Zaklínače (kterýžto soundtrack miluju) a nutno říct, že se opět jedná o skvělý poslech. Byť v porovnání s prvním dílem se možná nenajde tolik zajímavých a nápaditých melodií. Příběh se od začátku pěkně rozjíždí a i prolog je zpracován vcelku neotřele. Žádný velký tutoriál, ale vhození hráče přímo do hry beru jako velké plus. Navíc v pěkných kulisách a s ne zrovna snadnou obtížností. Zkrátka první dojem opravdu špičkový, tak jak se na hardcore RPG patří...

Druhý dojem není o nic horší. Prolog i s hlavním padouchem vzal za své a Flotsam je i se svým okolím parádní. Prostředí je zajímavé, zaplivané městečko obklopené divočinou prolezlou monstry a veverkami. Na atmosféře přidává i skrytá rasová nenávist a nemožnost dostat se pryč díky mořské příšeře... První kapitola také obsahuje asi největší koncentraci vedlejších úkolů, které jsou zajímavé a rozhodně nepůsobí dojmem, že jsou jen do počtu. Obtížnost zdaleka není jednoduchá a v případě přečíslení je smrt na denním pořádku. Základem úspěchu je dobrý meč, správně zvolená taktika a využití olejů, bomb a elixírů. Souboje jsou svižné a mně osobně nový systém úderů/krytí/znamení vyhovoval. Tempo si stále v největší míře určuje hráč. Zde už se také začíná projevovat skvělá vlastnost, kdy se hra nedělí na "dobrou" a "špatnou" cestu, ale je třeba dělat rozhodnutí, které jsou "někde mezi" a volíte spíš "menší zlo". Paráda.

Ani další kapitola v ničem nezaostává. Stále je tu kupa vedlejších questů, extrémně zajímvé prostředí, atd. atd. Na řadu už ale přichází ve výrazně větší míře politikaření a motání stále složitějšího a složitějšího příběhu. To je dovedeno do extrému v poslední kapitole, kdy se člověk musí opravdu snažit, aby se ve víru kolem svištících událostí neztratil (a taky aby si prostředí aspoň prohlédnul)...

Jak vidno, tempo hry se z počátečního mírného mění v pořádnou lavinu. Příběh graduje, vše spěje do finále, ale na můj vkus až moc rychle a zbytečně po hlavě. Člověk pak ve víru událostí opravdu nestihne lokace ani pořádně prošmejdit, natož objevit všemožné fičůry a schované questy či předměty. Nu co, alespoň důvod zahrát si hru znova (a třeba si vyzkoušet jak hru ovlivní jinak volené zásadní rozhodnutí). Bohužel se najdou i větší trny v patě. Inventář, přestože není úplně tragický, je docela nepřehledný. Vzhledem k omezené nosnosti je třeba si čas od času dát tu práci a prohrabat se všemožným bordelem, který za hru nakřečkujete, a nepotřebné věci prodat či zahodit. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby však pro nepotřebné krámy existoval vlastní filtr... Další věcí, která u mě ovace nesklidila je využitelnost alchymie, potažmo craftování. V první kapitole mají bomby, oleje i elixíry docela význam, ale s postupujícím čase ho naprosto ztrácí a během druhé a třetí kapitoly jsem je prakticky již nebyl vůbec nucen použít. A když už jsem je použil, tak spíš jen abych opět uvolnil hmotnost v inventáři. Výroba mečů či zbroje se tváří dobře, ale většinou je možné srovnatelné (nebo i lepší) kusy najít v průběhu putování. Asi poslední věc, kterou bych mohl (neoprávněně) vytknout, je absence "slovanského" prostředí, které se mi tak líbilo v jedničce. Bylo super procházet se krajinou, která jako by z oka vypadla tomu, co je všude kolem nás. A tak i když je ve dvojce prostřední parádní, tohoto se bohužel nedočkáme (což je samozřejmě zapřičiněno geografickým zasazením ve hře, takže to těžko lze brát jako chybu).

Resumé je, že mě Zaklínač 2 opravdu bavil, i když má své mouchy. Jedná se pořád o parádní hru, která, ač v mých očích předchůdce neporazila, ostudu své značce rozhodně neudělá.

Pro: audiovizuální zpracování, příběh, většina herních mechanismů

Proti: závratné tempo konce hry, nedotažená alchymie, inventář

+21+21 / 0