Zbožňuji originalitu starých her. The Clue! má v sobě něco velmi jedinečného. Coby "simulátor" zlodějského života nemá mně známou obdobu. Úžasná je především vtahující atmosféra, kdy je herní svět vytvořený způsobem krásně evokujícím filmové i knižní gangsterské klasiky. Hráč se potuluje po ulicích a "usual suspect" podnicích, kde hledá parťáky pro další akci - a ta místa skutečně žijí. Mají své události, jednotlivé postavy své příběhy, nebo přinejmenším osobytost. Nejednou jsem řešil dilema, jestli najmout kumpána, který je sympaťák, ale tolik toho neumí, nebo odporně namyšleného blbečka, který je ovšem geniální na elektroniku.
A vůbec, sestavování party pro vloupačku je šťavnatý zážitek. Možností má hráč více než dost a nastavit ideální partu je v podstatě nemožné. Je lepší dát panu A větší podíl a jít na jistotu, nebo risknout týpka B a shrábnout větší část zisku - pokud ovšem policie nenajde usvědčující stopy, které by pan A uměl za mastný příplatek zahladit...? Mám vzít C, který to umí se sejfy, když záoveň potřebuji dobrého řidiče, protože si nemůžu dovolit, aby policie vyslídila mé auto? Ideální řešení neexistuje a hráč se stále pohybuje na hraně (šlápnete vedle a jste v háji), což je pocit, který dělá 80 procent feelingu.
Herní systém je dobře propracovaný, takže hráč musí promýšlet každý krok od průzkumu vytipovaného objektu až po zdrhnutí ze scény, respektive prodeje kořisti. Při vloupačce přitom může rozhodovat každá vteřina - takže jestli máte borce, který umí vyřadit poplašné zařízení za 20 vteřin, nebo frajera, co je ještě o 5 sekund rychlejší, může znamenat dost zásadní rozdíl v šanci na úspěch. Nervózní počítání vteřinek při podrobném plánování akce mi vždy krásně napumpovalo adrenalin do žil. Jako bych v tom zapadlém motelu nad mapou a soupisem nástrojů sám osobně s cigaretou a lahví levné whisky seděl...
Z výše napsaného plyne také to, že hra je dost obtížná a nenechá hráče uspět, pokud bude plánovat s prstem v nose. Obtížnost je to ovšem velmi zábavná, nijak ubíjející. Zkoušení různých postupů (vyplatí se prolézt oknem, nebo vyrazit dveře? - mám stráž omráčit, nebo obejít? apod.) je dost záživná výzva. Samozřejmě postupem času prokouknete všechny principy, takže po nějaké době zvládnete udělat střeženou vilu i s partou idiotů, ale v tu chvíli už vás příběh hry strhne jinam, takže The Clue! Vás nenechá ani chvilku se nudit.
Hra počítá i s takovými detaily, že kumpáni při akci sbírají zkušenosti a postupně zlepšují své schopnosti, ale zároveň za sebou nechávají stopy, které policije pečlivě hromadí. Takže vzít někoho počtvrté v řadě sice znamená, že už je to na daný úkol protřelý machr, ale také to zvyšuje šanci, že na něj četníci přijdou a že vás při výslechu práskne (pokud nemá vysoký "skill" loajality).
Nezapomenu okamžiky zoufalství, kdy se ve městě rozkřiklo, že jsem sledovaný, a nikdo z překupníků nechtěl brát mé zboží. Než jsem zjistil, jak zničit složku se svým spisem, prožíval jsem zásadní existenciální krizi. Na druhou stranu euforie z každé povedené vloupačky od zaplivané trafiky až po národní muzeum, byla neskutečná.
The Clue! je nesmírně detailní, promyšlená strategie s úžasnou atmosférou. Jestli máte rádi žánrové filmy gangsterského střihu, je pro vás jako dělaná. Opojného pocitu spiklenectví si zde užijete dosyta.
A vůbec, sestavování party pro vloupačku je šťavnatý zážitek. Možností má hráč více než dost a nastavit ideální partu je v podstatě nemožné. Je lepší dát panu A větší podíl a jít na jistotu, nebo risknout týpka B a shrábnout větší část zisku - pokud ovšem policie nenajde usvědčující stopy, které by pan A uměl za mastný příplatek zahladit...? Mám vzít C, který to umí se sejfy, když záoveň potřebuji dobrého řidiče, protože si nemůžu dovolit, aby policie vyslídila mé auto? Ideální řešení neexistuje a hráč se stále pohybuje na hraně (šlápnete vedle a jste v háji), což je pocit, který dělá 80 procent feelingu.
Herní systém je dobře propracovaný, takže hráč musí promýšlet každý krok od průzkumu vytipovaného objektu až po zdrhnutí ze scény, respektive prodeje kořisti. Při vloupačce přitom může rozhodovat každá vteřina - takže jestli máte borce, který umí vyřadit poplašné zařízení za 20 vteřin, nebo frajera, co je ještě o 5 sekund rychlejší, může znamenat dost zásadní rozdíl v šanci na úspěch. Nervózní počítání vteřinek při podrobném plánování akce mi vždy krásně napumpovalo adrenalin do žil. Jako bych v tom zapadlém motelu nad mapou a soupisem nástrojů sám osobně s cigaretou a lahví levné whisky seděl...
Z výše napsaného plyne také to, že hra je dost obtížná a nenechá hráče uspět, pokud bude plánovat s prstem v nose. Obtížnost je to ovšem velmi zábavná, nijak ubíjející. Zkoušení různých postupů (vyplatí se prolézt oknem, nebo vyrazit dveře? - mám stráž omráčit, nebo obejít? apod.) je dost záživná výzva. Samozřejmě postupem času prokouknete všechny principy, takže po nějaké době zvládnete udělat střeženou vilu i s partou idiotů, ale v tu chvíli už vás příběh hry strhne jinam, takže The Clue! Vás nenechá ani chvilku se nudit.
Hra počítá i s takovými detaily, že kumpáni při akci sbírají zkušenosti a postupně zlepšují své schopnosti, ale zároveň za sebou nechávají stopy, které policije pečlivě hromadí. Takže vzít někoho počtvrté v řadě sice znamená, že už je to na daný úkol protřelý machr, ale také to zvyšuje šanci, že na něj četníci přijdou a že vás při výslechu práskne (pokud nemá vysoký "skill" loajality).
Nezapomenu okamžiky zoufalství, kdy se ve městě rozkřiklo, že jsem sledovaný, a nikdo z překupníků nechtěl brát mé zboží. Než jsem zjistil, jak zničit složku se svým spisem, prožíval jsem zásadní existenciální krizi. Na druhou stranu euforie z každé povedené vloupačky od zaplivané trafiky až po národní muzeum, byla neskutečná.
The Clue! je nesmírně detailní, promyšlená strategie s úžasnou atmosférou. Jestli máte rádi žánrové filmy gangsterského střihu, je pro vás jako dělaná. Opojného pocitu spiklenectví si zde užijete dosyta.
The Excavation of Hob’s Barrow
Pro: originalita, atmosféra, detaily, živé londýnské podsvětí, adrenalin, taktické výzvy, kumpáni
Proti: pokud vím, nikdo neudělal žádný smysluplný remake