Fort Solis je vskutku zajímavý kousek. Hra vyšla z ničeho nic a překvapila na první pohled velice zdařilou takřka tříáčkovou technickou stránkou a známými hlasy v hlavních rolích. Aby posléze většinu hráčů zklamala ve všem ostatním.

Já osobně ale Fort Solis nepovažuji vyloženě za zklamání jako spíše za takový prazvláštní herní úkaz. Na jednu stranou mě atmosféra a dospělý a filmový způsob vyprávění do sebe okamžitě vtáhl, na stranu druhou má hra poměrně velký problém hráči cokoli vysvětlovat. A tak napíná a napíná, neustále na něco teasuje, ale ono to nepřichází a pak je najednou z ničeho nic konec. Svá tajemství odhaluje jen velmi nepřímo, nejasně a neochotně a hráč si musí v zásadě nepříliš komplikovaný příběh ze všech těch audiologů a videoblogů poskládat sám. Na jednu stranu se mi líbilo, že hráč ve finále neví, jestli vše, co se na Fort Solis stalo, bylo skutečné, jestli to byla jen psychóza plynoucí z odloučení a nebo to bylo něco mezi, ale to podání je tak neurčité a mdlé, že se nelze zbavit jistého pocitu nedostatečného vyvrcholení a vypointování.

S hratelností jako takovou problém nemám. Je to jednoduchý walking sim, vyloženě walking sim, běhat ve hře nelze, ale tak nějak mi to ke hře nakonec sedělo. Immerze parádní. Ocenil bych větší množství hádanek a obecně prvků hratelnosti, ale s ohledem na délku do 6h stačí i to málo, co tam je.

Pochválit musím především technickou stránku, která tu obstarává většinu zábavy. Hra nejenže skvěle vypadá (až na určitý podivný shimmering na některých površích, který má na svědomí asi ray tracing), ale taky se i skvěle hýbe. Prostředí je detailní, skvěle vymodelované, dokonce i luxusně nazvučené. Ne že bych se při hraní vyloženě bál, ale neurčitý nepříjemný pocit jsem měl po celou dobu hraní. Kromě skvělého voice actingu musím pochválit i výborně ztvárněnou mimiku postav ve videoblozích. V tomto případě je navíc dost důležitá, protože pozornější hráč může vysledovat drobné, leč pro příběh důležité změny ve vzhledu a chování jednotlivých členů ztracené posádky. Což nenápadně dopomáhá k tomu, aby si hráč sestavil obrázek toho, co se tam asi tak mohlo stát.

Jen je fakt škoda, že příběh jako takový je podaný dost ledabyle a nemá na hráče žádný velký dopad. Kvůli tomu je Fort Solis lehko zapomenutelným titulem, který navíc může řadu pařanů štvát tím, jak pomalý je a že se vlastně moc nehraje. Já jsem ale zvědavý, s čím tvůrci přijdou příště, protože když už nic, tak tu filmovou technickou stránku mají už teď skvěle zmáknutou a můžou na ni navázat něčím fakt velkým.