Pro začátek bych si dovolil pár otázek na ty, kteří tomu vlepili vysoká skóre:
Otázka č. 1 - Pokud je tohle atavismus shodný s tou 15 let starou hrou, bylo vůbec téhle hry zapotřebí?

Otázka č. 2 - Hráli jste všichni vůbec tu stejnou hru, jako já (nebo tu dřívější, když už jsme u toho)?

Duke Nukem Forever je druhořadý, polovičatý pokus o to, co kdysi dělalo Duka třidé tak dobrým. Gagy zmutovaly z pochybné, drzé a laciné dobré zábavy v nekultivovanou ubohost a chabou mladistvost. Hratelnost se změnila z kulervoucí akce na monotónní ježdění a plošinkování rozptýlené mizerně zpracovaným střílením. Duke u sebe kdysi nosíval opravdovej arzenál. Teď u sebe může mít pouze dvě zbraně najednou, jejichž palebný mechanizmus a celkový feel prostě těžce smrdí. Příjde mi, jakoby namísto toho, aby se hra od Duke3D odrazila a prozkoumala další možnosti a od toho se dál odvíjela, spíš udělala s opileckou strnulostí tři kroky dozadu a tam spadla z útesu, jehož přítomností si ani nebyla vědoma.

Jedno dobré ale té hře nechám, a sice fakt, že efektivně připomíná ty bezstarostné časy FPS žánru, kdy to byl právě Duke3D, Doom a o pár let později i Serious Sam, kteří si dopřávali pobyt na výsluní. Bohužel, nostalgie celou hru utáhnout nemůže, a právě na tom si tento Duke nabíjí držku. Ze všech sil se pokouší hráče obelstít a přimět jej akceptovat průměrnost až podprůměrnost zahalenou nostalgií, kterou tento titul chtě nechtě přináší. Ale nedá se nic dělat, na všechny to, jak se zdá, zkrátka už nefunguje.