Hra CSM2002 je fakticky výborně provedena. Je vidět, že si autoři dali záležet. Výborně provedené grafické prostředí, ve kterém se zorientuje každý bez rozdílu propařených nocí. Neměl jsem to štěstí, abych nalezl a otestoval lepší manažer než je právě tento. Pojďme ale popořadě. Hru spustíte klasickým dvojklikem a přečtete si všechna práva i nepráva, která stejně nikdo nečte a ani nedodržuje, jelikož se objeví před spouštěním hry a to je každý natěšený na to až si dotyčnou hru zahraje. Po spuštění se objeví základní menu, ve kterém navolíte novou hru. Vyberete si tým,se kterým chcete vyhrát domácí ligu a proklestit se všemi možnými poháry. Zpočátku sezony máte možnost navolit pět přípravných zápasů. U těchto zápasů je dobré, že si ověříte při jaké sestavě a rozestavení je tým nejproduktivnější. Zápasy můžete sledovat po minutách, kde vám v okně popisují co se zrovna na hřišti událo v té nebo oné minutě. Ale i bez podrobností, kdy ubíhají minuty rychleji a ukazují se branky i inkasované karty popřípadě zranění. Po delším hraní dáte rychlosti přednost. Sestavy všech týmů jsou realistické, pravdivé. U každého hráče máte popsánu jeho aktuální formu (1-3), únavu,cenu hráče, smlouva tj. jak dlouho bude ve vašem týmu hráč ještě působit.
Pokud se umístíte na špici ligové tabulky, budete hrát poháry. Hrát poháry je důležité z hlediska přísunu finančních prostředků do vaší pokladny. Musíte být ovšem úspěšní. Nejlépe je hrát ligu mistrů a postoupit do hlavní soutěže. Právě po předkole následují základní skupiny kde je přísun v milionech. Nejlépe je tuto skupinu vyhrát bez ztráty bodu.Obecně platí, že za výhry se platí nejvíce.U poháru UEFA se bude konat velký přesun peněz jen v tom případě, že ho vyhrajete.
Když jsem si tuto hru poprvé zahrál vybral jsem naši ligu a tým Liberce. Zvolil jsem si ho z důvodu, že v té době vyhrál titul po dlouhé době někdo jiný než Sparta Praha (fuj!) a byl to právě Liberec. I započal jsem svoji první sezonu, šťasten, pařím přáteláky, které nebyly nikterak oslnivé. Vstup do ligy byl výborný. Asi prvních 12.kol jsem neustále vedl ligu o osm bodů před oběma pražskými "S". Přišlo kolo 13. V něm mě očekávala Slavia doma. Rupl jsem tam 1:3, i když jsem vedl 1:0 a držel dlouho remízu. No nic, řekl jsem si, jedna prohra v Praze mě nezničí. Kolo 14. a v něm Sparta doma. Před tímto zápasem vedu ligu o 6 bodů. Dlouho se žádný z útočníků obou týmů nemohl prosadit. Až 87.minutě mě pohřbil Jarošík. Po zápase juknu na tabulku a z osmibodového náskoku zbyl jen tříbodový. V 15.kole jedu do Blšan, 3:1 vyhraju, si říkám... Po prohře 2:1 v Blšanech už ligu nevedu jsem pouze čtvrtý a to znamená,že bez pohárů. Nastala zimní přestávka a já začal míchat se sestavou. Po několika přátelácích je tu opět sezona. Začíná jaro. Pár zápasů vyhraju, zatím jsem bez prohry, ale mám daleko více remíz nežli výher a k tomu útočníci přestali dávat góly. Sralo mě to jak jsem začínal ztrácet kontakt s ligou mistrů a držel jsem se zuby nehty na pohárové příčce. Hodně zápasů jsem vedl 1:0 a byla z toho vždy remíza a někdy ani ta ne. Sezonu jsem zakončoval na čtvrté příčce a to bod za Viktorii Žižkov,se kterou jsem měl vzájemnou špatnou bilanci - dvě prohry. Říkal jsem si "já to ... eru, celý podzim jsem na špici a teď ani pohár." Následoval konec sezony, takže se uzavíraly poháry. Ligu mistru vyhrál AC Milán nad Liverpoolem, pohár UEFA vyhrála Bröndby kodaň kupodivu nad Valencií. Díky tomu, že český Národní pohár vyhrála Slavia Praha nad Viktorii Žižkov,tak jsem byl nominován do poháru UEFA.Žižkov totiž skončil třetí, druhá byla Slavia a první Sparta.
Jestli si zvolíte naši Českou Ligu a nezvolíte si trénovat "S", radím vám první sezonu to udělat následovně: vždy když vyhrajete nějaký zápas v lize uložte hru a vydejte se k tomu následujícímu utkání. Pokud ho prohrajete nebo remizujete, vyjeďte ze hry spusťte znovu a načtite poslední uloženou hru. Ukládejte vždy jen po výhrách.Jelikož tvůrci této hry jsou značně zaujati na pražské kluby, je právě nejlepší abyste první sezonu postoupili do milionářské ligy mistrů a dostali se co nejdále. Pro nadcházející sezonu nakoupíte lepší a kvalitní hráče. Jako nákup bych vám radil právě vykoupit ze Sparty obránce Grygeru, Hübschmanna, záložníky Sionka, Jarošíka ,Sivoka, Zelenku, dále bych doporučoval mít v obraně Bolfa z Ostravy a Johanu z Liberce. Útočníky bych hledal na Slovensku a to v nejvyšší soutěži. Konkrétně ve Slovanu Bratislava útočník R.Vittek (hodně produktivní) a k němu P.Madsen z Bröndby. V Bröndby se nachází kvalitní hráči za rozumnou cenu. Ze začátku nakupujte hráče z naši ligy, ze Slovenska, Polska a shlédněte výběr týmu z Evropy (viz.Bröndby Kodaň). Právě výkupem pražské Sparty o hráče uvedené výše se zbavíte konkurenta na první místo a to proto, že tvůrci hry označili pražskou Spartu a její hráče za nejlepší z ligy. Poborského ze Sparty koupit můžete. Má to však své mouchy. Buď nemáte peníze, které vyžadují za jeho odchod nebo sám hráč nechce přestoupit a dokonce docela nasere, když ho konečně ukecáte, koupíte draho a on ukončí kariéru (koukejte hlavně na věk hráče!!!).Vaše ideální základní sestava.
V sezoně se potkáte s rozličnými formami.Třeba vyhrajete suverénně jednu sezonu, jste úspěšní v lize mistrů dokonce i v národním poháru a přijde následující sezona a na chlup stejný klub v rozestavení, sestavě atd. zachraňuje účast v nejvyšší soutěži. Kdysi jsem si zvolil a začal trénovat Baník Ostrava. Vykoupil jsem právě Spartu, Slavii, Liberec. Docela mě překvapilo když po sedmi odtrénovaných sezonách bojuju o titul s Blšany nebo Opavou. Však uvidíte sami. Po každé sezoně uzavíráte nové smlouvy s hráči, ale ještě před tím obvykle přijdou nabídky na trénování z jiných klubů. Mrzí mě, že jsem jednou nevyužil nabídku z Interu Milán a dal přednost Baníku kdy jsem pak skončil na 11.místě v lize.
Jednoho dne jsem se rozhodl trénovat nějakou prdel tj.nejhorší klub co v manažeru je a dotáhnout ho do ligy mistrů. Nejhorší kluby naleznete na slovenské druhé lize. Vybral jsem tam klub ŠKP Devín,skončil jsem po sezoně na poslední příčce. Přišla ale nabídka za stejné ligy ale z lepšího týmu. Trénoval jsem a po dvou sezonách vybojoval účast v nejvyšší slovenské soutěži. Hned přišla nabídka z české ligy. Byl to Synot, u kterého jsem dostal za cíl návrat do Gambrinus ligy. Vyslechl jsem vedení a hned s ním postoupil. Následovala nabídka Mostu,který hrál Gambrinus ligu. Sezona nic moc a tak jsem využil nabídku prvního pražského klubu a to bohemians 7.místo v nejvyšší soutěži nebyl cíl vedení a tak jsem se vrátil na Slovensko. Na lavičce Trenčína jsem navíc hrál pohár UEFA. Prošel jsem jen přes jednoho soupeře. I tak to byla zkušenost.Naštěstí jsem dostal na konci sezony Trnčín na druhou příčku a zajistil jim poháry. Ze Slovenska po ročním působení jsem přešel opět do české ligy, přijal nabídku Baníku Ostrava a v něm odtrénoval tři sezony s jednou účastí v osmifinálových skupinách ligy mistrů, jedno předkolo ligy mistrů následně sestup do poháru UEFA a přímý postup do poháru UEFA ze třetí příčky v poslední sezoně.Po sezoně jsem dostal asi osm nabídek: Sparta(UEFA), Slavia(LM), Slovan Bratislava(UEFA), Werder Brémy, Trenčín, Synot, Wisla Kraków a HFK Olomouc. Vybral jsem si zahraniční polský klub Wisla Krakow. Následoval prudký start a po deseti kolech jsem byl na první příčce avšak můj náskok byl jen tři body. Konec sezony byl kritický, následoval propad tabulkou. Ještě v 19.kole jsem byl desátý, nakonec jsem byl rád za záchranu. Po sezoně jsem tedy čekal kdo by mě chtěl. Byly to týmy Bohemians, Vítkovic (oba druhá liga) a Baníku Ostrava. Dokončil jsem své působení už jen v jednom klubu. A to právě v Baníku.
Závěrem chci říct, že jde o nejlepší manažer, který jsem hrál. Nikdy mě žádný jiný nebavil jako právě tento.
Pokud se umístíte na špici ligové tabulky, budete hrát poháry. Hrát poháry je důležité z hlediska přísunu finančních prostředků do vaší pokladny. Musíte být ovšem úspěšní. Nejlépe je hrát ligu mistrů a postoupit do hlavní soutěže. Právě po předkole následují základní skupiny kde je přísun v milionech. Nejlépe je tuto skupinu vyhrát bez ztráty bodu.Obecně platí, že za výhry se platí nejvíce.U poháru UEFA se bude konat velký přesun peněz jen v tom případě, že ho vyhrajete.
Když jsem si tuto hru poprvé zahrál vybral jsem naši ligu a tým Liberce. Zvolil jsem si ho z důvodu, že v té době vyhrál titul po dlouhé době někdo jiný než Sparta Praha (fuj!) a byl to právě Liberec. I započal jsem svoji první sezonu, šťasten, pařím přáteláky, které nebyly nikterak oslnivé. Vstup do ligy byl výborný. Asi prvních 12.kol jsem neustále vedl ligu o osm bodů před oběma pražskými "S". Přišlo kolo 13. V něm mě očekávala Slavia doma. Rupl jsem tam 1:3, i když jsem vedl 1:0 a držel dlouho remízu. No nic, řekl jsem si, jedna prohra v Praze mě nezničí. Kolo 14. a v něm Sparta doma. Před tímto zápasem vedu ligu o 6 bodů. Dlouho se žádný z útočníků obou týmů nemohl prosadit. Až 87.minutě mě pohřbil Jarošík. Po zápase juknu na tabulku a z osmibodového náskoku zbyl jen tříbodový. V 15.kole jedu do Blšan, 3:1 vyhraju, si říkám... Po prohře 2:1 v Blšanech už ligu nevedu jsem pouze čtvrtý a to znamená,že bez pohárů. Nastala zimní přestávka a já začal míchat se sestavou. Po několika přátelácích je tu opět sezona. Začíná jaro. Pár zápasů vyhraju, zatím jsem bez prohry, ale mám daleko více remíz nežli výher a k tomu útočníci přestali dávat góly. Sralo mě to jak jsem začínal ztrácet kontakt s ligou mistrů a držel jsem se zuby nehty na pohárové příčce. Hodně zápasů jsem vedl 1:0 a byla z toho vždy remíza a někdy ani ta ne. Sezonu jsem zakončoval na čtvrté příčce a to bod za Viktorii Žižkov,se kterou jsem měl vzájemnou špatnou bilanci - dvě prohry. Říkal jsem si "já to ... eru, celý podzim jsem na špici a teď ani pohár." Následoval konec sezony, takže se uzavíraly poháry. Ligu mistru vyhrál AC Milán nad Liverpoolem, pohár UEFA vyhrála Bröndby kodaň kupodivu nad Valencií. Díky tomu, že český Národní pohár vyhrála Slavia Praha nad Viktorii Žižkov,tak jsem byl nominován do poháru UEFA.Žižkov totiž skončil třetí, druhá byla Slavia a první Sparta.
Jestli si zvolíte naši Českou Ligu a nezvolíte si trénovat "S", radím vám první sezonu to udělat následovně: vždy když vyhrajete nějaký zápas v lize uložte hru a vydejte se k tomu následujícímu utkání. Pokud ho prohrajete nebo remizujete, vyjeďte ze hry spusťte znovu a načtite poslední uloženou hru. Ukládejte vždy jen po výhrách.Jelikož tvůrci této hry jsou značně zaujati na pražské kluby, je právě nejlepší abyste první sezonu postoupili do milionářské ligy mistrů a dostali se co nejdále. Pro nadcházející sezonu nakoupíte lepší a kvalitní hráče. Jako nákup bych vám radil právě vykoupit ze Sparty obránce Grygeru, Hübschmanna, záložníky Sionka, Jarošíka ,Sivoka, Zelenku, dále bych doporučoval mít v obraně Bolfa z Ostravy a Johanu z Liberce. Útočníky bych hledal na Slovensku a to v nejvyšší soutěži. Konkrétně ve Slovanu Bratislava útočník R.Vittek (hodně produktivní) a k němu P.Madsen z Bröndby. V Bröndby se nachází kvalitní hráči za rozumnou cenu. Ze začátku nakupujte hráče z naši ligy, ze Slovenska, Polska a shlédněte výběr týmu z Evropy (viz.Bröndby Kodaň). Právě výkupem pražské Sparty o hráče uvedené výše se zbavíte konkurenta na první místo a to proto, že tvůrci hry označili pražskou Spartu a její hráče za nejlepší z ligy. Poborského ze Sparty koupit můžete. Má to však své mouchy. Buď nemáte peníze, které vyžadují za jeho odchod nebo sám hráč nechce přestoupit a dokonce docela nasere, když ho konečně ukecáte, koupíte draho a on ukončí kariéru (koukejte hlavně na věk hráče!!!).Vaše ideální základní sestava.
V sezoně se potkáte s rozličnými formami.Třeba vyhrajete suverénně jednu sezonu, jste úspěšní v lize mistrů dokonce i v národním poháru a přijde následující sezona a na chlup stejný klub v rozestavení, sestavě atd. zachraňuje účast v nejvyšší soutěži. Kdysi jsem si zvolil a začal trénovat Baník Ostrava. Vykoupil jsem právě Spartu, Slavii, Liberec. Docela mě překvapilo když po sedmi odtrénovaných sezonách bojuju o titul s Blšany nebo Opavou. Však uvidíte sami. Po každé sezoně uzavíráte nové smlouvy s hráči, ale ještě před tím obvykle přijdou nabídky na trénování z jiných klubů. Mrzí mě, že jsem jednou nevyužil nabídku z Interu Milán a dal přednost Baníku kdy jsem pak skončil na 11.místě v lize.
Jednoho dne jsem se rozhodl trénovat nějakou prdel tj.nejhorší klub co v manažeru je a dotáhnout ho do ligy mistrů. Nejhorší kluby naleznete na slovenské druhé lize. Vybral jsem tam klub ŠKP Devín,skončil jsem po sezoně na poslední příčce. Přišla ale nabídka za stejné ligy ale z lepšího týmu. Trénoval jsem a po dvou sezonách vybojoval účast v nejvyšší slovenské soutěži. Hned přišla nabídka z české ligy. Byl to Synot, u kterého jsem dostal za cíl návrat do Gambrinus ligy. Vyslechl jsem vedení a hned s ním postoupil. Následovala nabídka Mostu,který hrál Gambrinus ligu. Sezona nic moc a tak jsem využil nabídku prvního pražského klubu a to bohemians 7.místo v nejvyšší soutěži nebyl cíl vedení a tak jsem se vrátil na Slovensko. Na lavičce Trenčína jsem navíc hrál pohár UEFA. Prošel jsem jen přes jednoho soupeře. I tak to byla zkušenost.Naštěstí jsem dostal na konci sezony Trnčín na druhou příčku a zajistil jim poháry. Ze Slovenska po ročním působení jsem přešel opět do české ligy, přijal nabídku Baníku Ostrava a v něm odtrénoval tři sezony s jednou účastí v osmifinálových skupinách ligy mistrů, jedno předkolo ligy mistrů následně sestup do poháru UEFA a přímý postup do poháru UEFA ze třetí příčky v poslední sezoně.Po sezoně jsem dostal asi osm nabídek: Sparta(UEFA), Slavia(LM), Slovan Bratislava(UEFA), Werder Brémy, Trenčín, Synot, Wisla Kraków a HFK Olomouc. Vybral jsem si zahraniční polský klub Wisla Krakow. Následoval prudký start a po deseti kolech jsem byl na první příčce avšak můj náskok byl jen tři body. Konec sezony byl kritický, následoval propad tabulkou. Ještě v 19.kole jsem byl desátý, nakonec jsem byl rád za záchranu. Po sezoně jsem tedy čekal kdo by mě chtěl. Byly to týmy Bohemians, Vítkovic (oba druhá liga) a Baníku Ostrava. Dokončil jsem své působení už jen v jednom klubu. A to právě v Baníku.
Závěrem chci říct, že jde o nejlepší manažer, který jsem hrál. Nikdy mě žádný jiný nebavil jako právě tento.
