Od prvního hraní v roce 2011 uběhly necelé tři roky. Jelikož se v této době nedala hra hrát, vracím se a na druhý pokus zkouším, jakou jízdu mi Rage tentokrát připraví. Místo ani ne 10 minut je to skoro 10 hodin. To je teda rozdíl, ale stačí to? Uvidíme..
Po startu hry procházím prostředím, které si stále pamatuji. Konečně se na to dá koukat. Navíc mi toto pouštní prostředí na tento žánr nepřijde nijak ohrané a celá hra působí jako takový venkovní Doom. Nemůžu si pomoct a nemůžu najít jiná slova. Celé je to takový koridorový open world, kde mám jednak možnost jezdit po Wastelandu, ale stejně jedu jednou primitivní cestou pořád rovně, dokud nedojedu do cíle a při pohledu na mapu vidím, že je vše něčím ohraničený. Ehm na jakou mapu? Myslím tím mini mapu. Kde je sakra mapa světa? Mapa vůbec není? Aha. Tak toto mně nejvíc vadilo v prvním instančním městě. Chcete mě donutit nahnat hodinu hraní navíc tím, že musím jít poslepu a nemůžu vidět, kde jsem? Bohužel mě to otravovalo a tak z půlky času, co jsem v tomhle městě strávil, jsem bloudil a nepamatoval si s jistotou místa. Co to je za cesty? Skoro jako kdyby to bylo udělaný schválně, protože město není nijak obrovský..
Na každým rohu někdo je, něco říká nebo nabízí. Líbily se mi možnosti v baru a na dalších podobných místech, kterým jsem skoro nevěnoval žádnou pozornost, protože mě to zkrátka nijak nezaujalo. Jednou jsem zkusil hru se zabodáváním nože mezi prsty a opakování tónů od chlápka, který hrál na kytaru. V týhle hře na tohle náladu nemám, ale možnosti to jsou. Závody jsem několikrát vyzkoušel, ale nijak se do nich nehrnul. Venku se na nás v cizích teritoriech vždy sesypou bugyny, takže je třeba opravovat, vylepšovat.. nebo zkrátka ujíždět. Po desátý za sebou už ten stejný scénář ztrací na zábavě. Ježdění je dost a v přípádě, že jezdit nechcete, tak musíte. Jednak se nejde jinak přepravovat a navíc je v záloze pripravených pár povinných misí.
O co v tý hře vůbec jde? Ani nevím, do jaký chvíle mi to nebylo pořád jasný, ovšem zadávání questů je teda pěkně slabý. Z hlediska hratelnosti tomu rozumím, ale zkrátka proč dělat jednu maličkost za druhou? Kdy konečně udělám něco pořádnýho, co bude mít smysl a na něco vliv? Jet najít tělo, jet vypnout elekřinu, jet pozabíjet. Všude jsou pouze banditi, pak jenom mutanti, pak zase někdo další. Hra se někam posouvá, ale já pořád nevím, o co vlastně jde. Musím dělat hlouposti, jinak si mě nebudou vážit. Zase natahování.. i když mi to nesedí, chci hrát dál.
Co se týče obtížnosti, valí se na nás buď několik jednoduších maníků (s brokovnicí byla zabíjet ty davy mutantů skoro zábava) nebo se postupuje a střílí z poza rohu nebo z pokrčení za nějakým objektem. Tímhle způsobem se dá vystřílet všechno, protože se nám během pár vteřin dobíjí zdraví. Kdyby nastala tužší situace, můžeme navíc spamovat lékárničky. Všechny tyto pomůcky, jako např. lékárnička nebo výbušný autíčko na ovládání, si můžeme kdykoliv za běhu během akce vyrobit, pokud máme materiál, kterého je všude hafo.
Zbraňový arzenál je jak vystřižený z Dooma, protože dvě zbraně jsou podle mě úplně totožné a přísahám, že mají i stejný způsob reloadu. Je to sice 10 let, ale pamatuju si to. Ještě že mají aspoň jinou texturu, což je vlastně jediný rozdíl. Jinak dobrý. Je z čeho vybírat.
Poušť mi připomína Mel Gibsona, zbraně jsou z Dooma a vojáci s jejich technologií rip off Half-Lifu. Aspoň že všechny ty nápady mají nějakou originalitu. Heh. Mutanti různě pobíhají nebo skáčou, vojáci se schovavají a taktizují. Nevím, zda to byla náhoda, ale dvakrát si vysiláčkou předali info o mé lokalitě a trefili se. Např. ''he's at twelve/five hours, get him''. Občas jsem minul, občas jsem dostal zásah, ale vždycky jsem se prostřílel a nikdy mi nedošla munice. Né teda úplně. Jednou jsem střílel už jen z pistole a po pravdě jsem si neuměl (nechtěl) představit, že bych to měl domlátit pěstma.
Munice lze pravidělně dokupovat, takže mimo skutečnost, že by bylo nehorázně debilní, kdyby došlo všechno ammo, jde možná o další umělý natahování hratelnosti. Proč pořád natahování? Hodně to k tomu už svádí, protože Rage takhle působí, o čemž dost svědčí poslední část hry. A ani ne jen ta poslední část hry, za všechno mluvil její začátek, když vycházela. To bylo fakt strašný.
Je to x spláclých věcí dohromady, ale zabaví to. Doufám jen, že Rage 2 a pokračování Dooma bude lepší.
Po startu hry procházím prostředím, které si stále pamatuji. Konečně se na to dá koukat. Navíc mi toto pouštní prostředí na tento žánr nepřijde nijak ohrané a celá hra působí jako takový venkovní Doom. Nemůžu si pomoct a nemůžu najít jiná slova. Celé je to takový koridorový open world, kde mám jednak možnost jezdit po Wastelandu, ale stejně jedu jednou primitivní cestou pořád rovně, dokud nedojedu do cíle a při pohledu na mapu vidím, že je vše něčím ohraničený. Ehm na jakou mapu? Myslím tím mini mapu. Kde je sakra mapa světa? Mapa vůbec není? Aha. Tak toto mně nejvíc vadilo v prvním instančním městě. Chcete mě donutit nahnat hodinu hraní navíc tím, že musím jít poslepu a nemůžu vidět, kde jsem? Bohužel mě to otravovalo a tak z půlky času, co jsem v tomhle městě strávil, jsem bloudil a nepamatoval si s jistotou místa. Co to je za cesty? Skoro jako kdyby to bylo udělaný schválně, protože město není nijak obrovský..
Na každým rohu někdo je, něco říká nebo nabízí. Líbily se mi možnosti v baru a na dalších podobných místech, kterým jsem skoro nevěnoval žádnou pozornost, protože mě to zkrátka nijak nezaujalo. Jednou jsem zkusil hru se zabodáváním nože mezi prsty a opakování tónů od chlápka, který hrál na kytaru. V týhle hře na tohle náladu nemám, ale možnosti to jsou. Závody jsem několikrát vyzkoušel, ale nijak se do nich nehrnul. Venku se na nás v cizích teritoriech vždy sesypou bugyny, takže je třeba opravovat, vylepšovat.. nebo zkrátka ujíždět. Po desátý za sebou už ten stejný scénář ztrací na zábavě. Ježdění je dost a v přípádě, že jezdit nechcete, tak musíte. Jednak se nejde jinak přepravovat a navíc je v záloze pripravených pár povinných misí.
O co v tý hře vůbec jde? Ani nevím, do jaký chvíle mi to nebylo pořád jasný, ovšem zadávání questů je teda pěkně slabý. Z hlediska hratelnosti tomu rozumím, ale zkrátka proč dělat jednu maličkost za druhou? Kdy konečně udělám něco pořádnýho, co bude mít smysl a na něco vliv? Jet najít tělo, jet vypnout elekřinu, jet pozabíjet. Všude jsou pouze banditi, pak jenom mutanti, pak zase někdo další. Hra se někam posouvá, ale já pořád nevím, o co vlastně jde. Musím dělat hlouposti, jinak si mě nebudou vážit. Zase natahování.. i když mi to nesedí, chci hrát dál.
Co se týče obtížnosti, valí se na nás buď několik jednoduších maníků (s brokovnicí byla zabíjet ty davy mutantů skoro zábava) nebo se postupuje a střílí z poza rohu nebo z pokrčení za nějakým objektem. Tímhle způsobem se dá vystřílet všechno, protože se nám během pár vteřin dobíjí zdraví. Kdyby nastala tužší situace, můžeme navíc spamovat lékárničky. Všechny tyto pomůcky, jako např. lékárnička nebo výbušný autíčko na ovládání, si můžeme kdykoliv za běhu během akce vyrobit, pokud máme materiál, kterého je všude hafo.
Zbraňový arzenál je jak vystřižený z Dooma, protože dvě zbraně jsou podle mě úplně totožné a přísahám, že mají i stejný způsob reloadu. Je to sice 10 let, ale pamatuju si to. Ještě že mají aspoň jinou texturu, což je vlastně jediný rozdíl. Jinak dobrý. Je z čeho vybírat.
Poušť mi připomína Mel Gibsona, zbraně jsou z Dooma a vojáci s jejich technologií rip off Half-Lifu. Aspoň že všechny ty nápady mají nějakou originalitu. Heh. Mutanti různě pobíhají nebo skáčou, vojáci se schovavají a taktizují. Nevím, zda to byla náhoda, ale dvakrát si vysiláčkou předali info o mé lokalitě a trefili se. Např. ''he's at twelve/five hours, get him''. Občas jsem minul, občas jsem dostal zásah, ale vždycky jsem se prostřílel a nikdy mi nedošla munice. Né teda úplně. Jednou jsem střílel už jen z pistole a po pravdě jsem si neuměl (nechtěl) představit, že bych to měl domlátit pěstma.
Munice lze pravidělně dokupovat, takže mimo skutečnost, že by bylo nehorázně debilní, kdyby došlo všechno ammo, jde možná o další umělý natahování hratelnosti. Proč pořád natahování? Hodně to k tomu už svádí, protože Rage takhle působí, o čemž dost svědčí poslední část hry. A ani ne jen ta poslední část hry, za všechno mluvil její začátek, když vycházela. To bylo fakt strašný.
Je to x spláclých věcí dohromady, ale zabaví to. Doufám jen, že Rage 2 a pokračování Dooma bude lepší.
Cyberpunk 2077