Hratelností jsem od Orwellu dostal přesně to, co jsem očekával. Koncept pouhého počítání textů a vybírání relevantních informací, možná nemusí být pro každého, teda je to však zpracováno velmi dobře s velkou variací (webové stránky, sociální sítě, odposlech chatů/telefonátu, i vzdálený přístup k souborům na PC osob), takže se nenudíte a vše je i tak poměrně zábavné. Takže tady na výbornou.

Mnohem zajímavější mi však přijde poukázat na to, co se vlastně autoři snažili tímto dílem sdělit, a proč se jím podle mě povedl spíše pravý opak. Jak už napovídá název hry (a název sledovacího systému), hra se zabývá vládním sledováním, Velkým bratrem, NSA, narušováním soukromí, a jak je to celé špatné...

Ve skutečnosti si z toho však hráč může odnést pravý opak. Ve chvílí, kdy správně odhadnete situaci (anebo ne, ale přinejhorším máte šanci 50/50) a zabráníte výbuchu a smrtí X lidí, hned se cítíte jako hrdina a najednou máte pocit, že všechno to prohrabování osobním životem podezřelých skutečně stálo za to, ať se vám na konci snaží namluvit cokoli.

Jako podobnou hru ještě doporučím Don't take it personally, babe, it just ain't your story, která se zabývá podobným tématem, ale na rozdíl od Orwellu se jí daří říct to, co skutečně říci chce.