Asi málokdo z vás zná hru Wolfschanze, kterou v roce 2006 vydalo polské studio Calaris Studios za budgetovou cenu 199 Kč. Wolfschanze je pouhým výkřikem do tmy, ale i tak jsem se ji rozhodl zrecenzovat.

Něco málo z historie
Hra vás postaví do role hraběte Clause von Stauffenberga, bývalého nacistického pohlavára, který se rozhodl s dalšími vlivnými osobnostmi předem ukončit Hitlerovo počínání. Příběh se tedy inspiroval historickou událostí a to atentátem na Adolfa Hitlera. Ale tady končí historie a začíná fiktivní příběh.

Rozporuplný začátek
Na začátku hry se ocitnete v Hitlerově hlavním táboře Wolfschanze odkud směřujete přímo za samotným Hitlerem. Už zde člověk registruje všudypřítomné bugy. Atentát v podobě rozbušky v kufříku se stejně jako v minulosti nepovede a zde začíná opravdová hra. Po výbuchu se dáváme na útěk napříč Německem.

Arsenál
Začínáte s obyčejnou pistolí P48, postupem času se dostáváte k zbraním jako MP40, Mauser rifle, plamenomet a dokonce i Panzerfaust, jak uvádějí tvůrci. Popisek vypadá svůdně, ale pravda je jiná. Zbraně jsou vymodelované otřesně a především Panzerfaust připomíná tlustší větev. Zvuky nepřipomínají žádnou zbraň a jako zářný případ může být střelba z MP40 znějící jako plivání a nemluvě o střelbě z Panzerfaustu.

AI? Kdeže, pouze skript
AI je víceméně žádná, pokud tedy za AI nepovažujete inteligenci vojáka, který pouze přiběhne, zastaví se a pálí po vás, popřípadě po vás řvou. Tím to končí. Největším problémem jsou skripty, kdy se vám například v uzavřeném komplexu bez vchodu za zády objeví skupinka vojáků.

Architektura
Oblasti jsou až na výjimky (klášter, rozbombardované měst, jezero) hodně podobné, takřka stejné. Místnosti se liší pouze uspořádáním beden v místnosti, které můžete rozbít.

Grafika
Vzhled je opravdu otřesný, ale nadruhou stranu vtipný, občas se pobavíte, jak dokázali tvůrci vymodelovat různé předměty (např. ruka).

Bugy, bugy a ještě jednou bugy
Bugy a nesmysly, to je asi jediná věc, kterou v této hře tvůrci dovedli k dokonalosti. Z mnoha chyb bych zmínil možnost zničit tank nohou (už chápu, proč spojenci a rusové vyhráli válku - používali nohu). Hlavní hrdina pravděpodobně oplývá obrovskou silou, hlavně v noze, kterou dokáže zneutralizovat vojáka jedním kopnutím a zpacifikovat tank taktéž jedním kopnutím. Jako další je procházení předměty, nebo když zvednete klíč, občas se vám mnohonásobně zvětší a máte jej přes celou obrazovku. Sněží skrze zdi a tak dále...

I přesto...
...jsem u hry prožil neskutečnou porci zábavy "fantasy-reálného" světa plného neskutečného a skutečně neskutečného...