Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Tomáš / 27 let / ČR - kraj Středočeský

Komentář

Přejít na komentáře

Dishonored

  • PC 95
Half-life se potkalo s Bioshockem, skočil do toho Thief s komplexem Altaira a rozpoutalo se vražedný peklo, kde slovo stealth (jakožto herní žánr) konečně dosahuje svýho plnýho významu.

A třebaže já osobně stealth akcím moc neholduju, tahle mě chytla jako žádná jiná. Ona to totiž neni žádná prdel a dostat se tam kam potřebujete, aniž byste museli někoho zabít, je vskutku velká výzva. A to i proto, že máte hned několik možných způsobů, jak misi (potažmo celou hru) dohrát. Jednak existují vždy alespoň čtyři varianty jak se kam dostat a jednak máte k dispozici externí úkoly, díky kterým můžete misi splnit vždy jinak. Hru tak můžete dohrát za trestuhodných pět hodin (jste-li pitomci a jdete jenom za hlavním úkolem) a nebo taky za osm a více (chcete-li si hru vychutnat se vším všudy). (je to docela těžká záležitost, přestanete-li se plížit, stačí kulka dvě a je po vás)

A protože jste ultimátním assassinem dali vám tvůrci celou řadu schopností (např. teleportace, posednutí), který parádně spestřujou hraní a vlastně jsou důležitým prvkem k postupu hrou (ač jsem je používal minimálně).

Příběhově je Dishonored záležitost sice dost jednoduchá, ale forma, kterou je nám příběh prezentován povznáší celou hru o dvě úrovně výš. Vše probíhá skrze město ubíjející mor, korupci, intriky, ale i zvrhlost a brutalitu. A že jsem zmínil město ubíjející mor, musím taky zmínit parádně navržený lokace, kde všechno má hlavu a patu, všechno graficky krásně vypadá, nic nepůsobí uměle, každá lokalita má svojí specifickou atmosféru a všechno si musíte hledat sami (neni to jako AC že máte do oka mlátící úchyty na každym metru). Co mi hru lehce kazilo byla někdy strašná tupost nepřátel, kdy jsem se proplížil doslova před nosem několika stráží, ale to není nic oproti tomu, že když necháte někde ležet mrtvolu, je jim to většinou srdečně jedno (jejich hlídací psi jsou snad chytřejší než oni).

Jako asi každá hra, má i tahle svoje chyby, jsou ale natolik zanedbatelný, že člověka nerozhodí. Dishonored je pro mě za poslední dlouhou dobu suverénně největším herním zážitkem. Po více než roce jsem totiž měl opět pocit, že tu hru vážně hraju.

Pro: zvrhlost, korupce, intriky, mor, brutalita, steampunk, grafika, zvuk, atmosféra, prostředí, více způsobů jak plnit misi

Proti: tupost nepřítel, těch cca osm hodin bylo málo (což je ale moje chyba)

+39