Poslední rozšíření je příběhově od ostatních zcela odlišné. Neodehrává se totiž v žádné oblasti v pustině nebo ve virtuální realitě, ale na palubě obří mimozemské lodi. A právě tam byl hráč unesen vetřelci.
 
V prvních okamžicích jsem si hlavně říkal, že jsem blbec, že jsem DLC začal se vším svým standardním vybavením. Strach z jeho ztráty je naštěstí celkem rychle zažehnán, protože jsem vše nalezl během prvních pár minut hraní v jednom kontejneru, což je možná tak trochu i škoda. Nicméně během chvíle jsem se zmocnil zajímavých a výkonných mimozemských energetických zbraní, které jsem následně využíval po velkou část zbytku základní hry, než mi do nich došly náboje.
 
A to je z toho zajímavého vlastně všechno, zbytek je bohužel jedna velká nuda. Prostě postupně pobíhám po lodi a vždy je potřeba se někam dostat a zničit tam generátor energie, což mě pustí zase někam dál. Cestou musím pozabíjet všechny emzáky a jejich roboty. Zajímavé pak mohlo být finále, kde bylo nutné sestřelit druhou vetřelčí loď. Ale ve výsledku šlo jen o to postupně mačkat tlačítko na panelu a vždy zlikvidovat spawnuté nepřátele. Čili opět velká nuda.
 
DLC mělo svým námětem slušný potenciál, ale bohužel je především jen o nudným zabíjení nepřátel, což mě přestalo bavit asi po čtvrt hodině. Zbytek jsem pak tak nějak protrpěl.