Jak by to asi mohlo vypadat na divokém západě, pokud by na světě existovali upíři a další děsivá monstra a mezi lidmi se pohybovali badass lovci upírů? Přesně tohle můžeme vidět ve hře Evil West.
Příběh se točí kolem klasického klišé, kdy si upíři chtějí zotročit lidstvo a převzít kontrolu nad světem a my tomu musíme zabránit. Rozvíjení příběhu pak probíhá především mezi misemi a jediný příběhový zvrat v podobě přeměny otce Jesseho v mocného upíra je od začátku značně čitelný, takže nijak nepřekvapí. Nicméně příběh zde prim nehraje, bude to především o akci.
A ta je skutečně povedená. Hlavně se mi líbí celkem slušná variabilita, čím vším je možné nepřátelské stvůry zabíjet. Je tu pistole, puška, brokovnice, boxování rukavicí, plamenomet, elektřina, atd. To vše se dá kombinovat a postupně zapojovat do bojového stylu. Osobně se mi nejvíce zamlouvalo pomocí rukavice přitáhnout nepřítele, dát mu sadu pěstmi a nakonec ho odhodit uppercutem. Nicméně jen tohle na hru pochopitelně nestačí, pokud se zrovna nehraje na nejlehčí obtížnost, je potřeba útoky vhodně kombinovat se silnějšími zbraněmi, které ale zase není možné používat kdykoliv se hráči zlíbí kvůli jejich cooldownu.
Větší zábava pak přijde při boji s mini bossy, obzvláště když jich je později v aréně více najednou. Osobně jsem měl nejraději ty s obřími štíty a vyšší upíry. No, nejraději. Později mi doslova pili krev, zvláště na začátku poslední mise při hraní na nejtěžší obtížnost, kde jsem musel nejprve porazit 4 monstra se štítem a následně bez checkpointu jít na 3 upíry. Zabralo mi to celou řadu pokusů a ve výsledku několik hodin opakovaného bojování. Ve hře pak dojde i na velké bossy, kteří mohou i na nižší obtížnosti slušně zatopit. Nicméně mají mezi svými fázemi checkpointy, díky kterým se souboj s nimi dá v pohodě zvládnout i na nejtěžší obtížnost, kdy se prostě jen stačí naučit jejich typy útoků.
Level design je naprosto intuitivní, ve výsledku je to čistě lineární koridorovka, kde jsou úrovně zaplněny bojovými arénami a přechody mezi nimi. V nich je často i nějaká slepá odbočka, kde je možné najít různé bonusy či peníze, za které si lze koupit vylepšení vybavení. Jen škoda, že když se nejprve vydám tou hlavní cestou, příběh postoupí dál a k předchozí odbočce se už nedá vrátit. Občas také působí divně, když cesta vede třeba do dolu, který má zatarasený vchod, přes který jsou vidět obrovské díry, kudy by se v pohodě protáhl i třikrát tlustší člověk. Nicméně já musím místo toho hledat do dolu jinou cestu. Nebo jindy musím složitě spouštět padací mosty, přitom stačí u prvního spínače doslova přelézt několik krabic.
Hra nabízí spoustu akce a zábavy, avšak po čase dojde na stereotyp, který jsem začal pociťovat zhruba v polovině hry. Potěší drobné odreagovačky jako jízda ve vozíku ala Indiana Jones nebo řešení drobných puzzlů. Za mě tedy celkem spokojenost. Hru jsem dříve vůbec neznal, ale narazil jsem na ni náhodou v rámci Humble Choice, takže ve výsledku je pro mě příjemným překvapením.
Příběh se točí kolem klasického klišé, kdy si upíři chtějí zotročit lidstvo a převzít kontrolu nad světem a my tomu musíme zabránit. Rozvíjení příběhu pak probíhá především mezi misemi a jediný příběhový zvrat v podobě přeměny otce Jesseho v mocného upíra je od začátku značně čitelný, takže nijak nepřekvapí. Nicméně příběh zde prim nehraje, bude to především o akci.
A ta je skutečně povedená. Hlavně se mi líbí celkem slušná variabilita, čím vším je možné nepřátelské stvůry zabíjet. Je tu pistole, puška, brokovnice, boxování rukavicí, plamenomet, elektřina, atd. To vše se dá kombinovat a postupně zapojovat do bojového stylu. Osobně se mi nejvíce zamlouvalo pomocí rukavice přitáhnout nepřítele, dát mu sadu pěstmi a nakonec ho odhodit uppercutem. Nicméně jen tohle na hru pochopitelně nestačí, pokud se zrovna nehraje na nejlehčí obtížnost, je potřeba útoky vhodně kombinovat se silnějšími zbraněmi, které ale zase není možné používat kdykoliv se hráči zlíbí kvůli jejich cooldownu.
Větší zábava pak přijde při boji s mini bossy, obzvláště když jich je později v aréně více najednou. Osobně jsem měl nejraději ty s obřími štíty a vyšší upíry. No, nejraději. Později mi doslova pili krev, zvláště na začátku poslední mise při hraní na nejtěžší obtížnost, kde jsem musel nejprve porazit 4 monstra se štítem a následně bez checkpointu jít na 3 upíry. Zabralo mi to celou řadu pokusů a ve výsledku několik hodin opakovaného bojování. Ve hře pak dojde i na velké bossy, kteří mohou i na nižší obtížnosti slušně zatopit. Nicméně mají mezi svými fázemi checkpointy, díky kterým se souboj s nimi dá v pohodě zvládnout i na nejtěžší obtížnost, kdy se prostě jen stačí naučit jejich typy útoků.
Level design je naprosto intuitivní, ve výsledku je to čistě lineární koridorovka, kde jsou úrovně zaplněny bojovými arénami a přechody mezi nimi. V nich je často i nějaká slepá odbočka, kde je možné najít různé bonusy či peníze, za které si lze koupit vylepšení vybavení. Jen škoda, že když se nejprve vydám tou hlavní cestou, příběh postoupí dál a k předchozí odbočce se už nedá vrátit. Občas také působí divně, když cesta vede třeba do dolu, který má zatarasený vchod, přes který jsou vidět obrovské díry, kudy by se v pohodě protáhl i třikrát tlustší člověk. Nicméně já musím místo toho hledat do dolu jinou cestu. Nebo jindy musím složitě spouštět padací mosty, přitom stačí u prvního spínače doslova přelézt několik krabic.
Hra nabízí spoustu akce a zábavy, avšak po čase dojde na stereotyp, který jsem začal pociťovat zhruba v polovině hry. Potěší drobné odreagovačky jako jízda ve vozíku ala Indiana Jones nebo řešení drobných puzzlů. Za mě tedy celkem spokojenost. Hru jsem dříve vůbec neznal, ale narazil jsem na ni náhodou v rámci Humble Choice, takže ve výsledku je pro mě příjemným překvapením.
