Originální Dragon Age: Origins bych označil za nadmíru povedenou hru. O datadisku se to už ale říct nedá.

V prvních krocích jsem měl takový divný pocit který jsem nedokázal definovat. Ale což, postupoval jsem, sekal jsem zplozence, plnil questy. Potěšilo mě setkání s Oghrenem a Alistairem...ale čekal jsem víc starých známých

Jako ve správném datadisku, i zde je přidáno několik nových věcí, které by měly zpestřit hru. Nejsem si však jistý, jestli se to povedlo. Specializace beru, o tom žádná. Ale co ty nové schopnosti? Rytí run? Tu věc jsem ani jednou nepoužil. A schopnost, která přidá život a výdrž/magii? Asi nejužitečnější věc, co byla přidána, ale je to obrovské ulehčení hry.

Tady totiž narážíme na zásadní problém. Kouzel a schopností je nyní tak moc, že se ani nevejdou do spodní lišty pro rychlé použití. A co víc, často je to už dříve používaná schopnost, jen se trochu jinak chová (místo tří bodnutí za sebou jsou to jen dvě, ale za to vždycky s kritickým zásahem)...ale to už jsem asi jen moc velký rejpal.

Další věc je ta, že s importovanou postavou jsem byl naprosto neporazitelný. Od začátku hry jsem i přes hraní na nejtěžší obtížnost použil léčivé prostředky jen u finálního bosse. A tak to bylo naprosto u všech postav spolubojovníků.

A když jsme u těch postav, žádná se ani trochu nesnaží o to, aby byla sympatická. Spravedlnost je sympatický jako mrtvola, trpaslice jako sekera v zadku, elfka jako tchýně, co připálila guláš a Oghren...ten je vlastně ještě s Nathanielem a Andersem fajn...a samozřejmě se sirem Drápalem :)) Slovní přestřelky už nejsou tolik vtipné, s kumpány nelze mluvit stylem rozhovoru...

A v tuhle chvíli mi došlo, co byl ten divný pocit na začátku hry - vaření z vody! A tohle vaření z vody je hlavně (bohužel) znát snad na každé pídi příběhu. Přišlo mi, že tenhle příběh úplně obrátil naruby celý příběh původní ...a také je z něho cítit typický syndrom pokračování - v prvním díle bylo nepřátel hodně, ale byli tupí...tak jich teď bude míň, ale budou chytří! A ještě k tomu to hraničí s genetickými pokusy...to mi připomíná Jurský Park.

Hra také trpí například zasekáváním společníků, nebo třeba špatnou optimalizací (nebo si to aspoň myslím, protože se mi hra při větším počtu nepřátel začala sekat, což se u původní hry nestávalo)

Tak...může se zdát, že jsem tuhle hru dost sepral, ale musím říct, že určité standardy si datadisk přece jen udržel, nicméně je to hlavně zásluhou původní hry - hudba, dabing, grafika, animace postav.

Na závěr tedy: Awakening dle mého názoru nesahá Origins ani po kotníky. Příběh je takový plytký a přidané "vychytávky" na mě působí jako násilně vetknutá těžká palice v řitním otvoru...naštorc. Trochu mě to mrzí...hlavně proto, že původní hru téměř uctívám...