Do roje především pozitivních komentářů přihodím také jeden a hned zprvu zmíním, že Deus Ex: Human Revolution je HRA. Taková kterou jsem si dokázal užít v každé chvíli, v jakékoliv náladě a především bez nutnosti znát původní díly (neukamenujte mě, prosím!).
Komentář jsem začal sumírovat už po první misi (nemyslím ten sranda tutorial), jelikož jsme si nějak myslel, že toho potom bude hodně a taky že bylo. Průběh hraní mě překvapil, používal jsem stealth postup a dal za vděk, že se konečně zase našlo něco, co se dá hrát potichu. S tím souvisí i nebývalá možnost volby – do těch dveří, u kterých je stráž a nad ní kamera, se nedostanu, ale počkat, ... odsunu popelnici, nebo vlezu do kanálu, případně vyskáču a seskočím tam oknem. Hm, panečku a paničko, tohle mi dělalo radost. I když jsem objevil správnou cestu, nedalo mi to a porozhlédl jsem se i po cestě jiné. Liboval jsem si pročítáním knih, hackováním kompjůtrů, omračováním veškerých strážných, schováváním bezvládných těl, kochal se atmosférou, zaposlouchal jsem se do hudby, plnil vedlejší mise, vylepšoval si zbraň, objevoval tajná zákoutí, ...
Hratelnost je hotová nukleární bomba, což se určitě nedá říct o atmosféře, která je tak pade na pade. V některých momentech donutí k otevření huby (panoramata, volnost ve městech, ...), ale za okamžik jsem donucen řict "wtf?" (naprosto nehodící se souboje s bossy, některé nucené cesty, ...). Jasně, Human Revolution je perfektní hrou, tak nevím, jestli je to oblíbenosti dvoutlačítkových posunovačů (thx Cobot a jeho komentář k Black Ops), ale určité vlastnosti DE:HR se bohužel přehlédnout nedají a není to hlas hrdiny, nebo často zmiňovaný autoheal, zvláštní grafika, či cover systém. Je to DEMENCE a asi augmentacemi zaručený perfektní zrak všeho nepřátelského. Všechno (vojclové, kamery, roboti) Vás vidí na kilometry, i když jste někde v koutě tiše jako krysa. Ale jak se jedná o zpacifikování o dva metry dál stojícího kolegy, je to všem šumák a radši se dál dívají do prázdného kouta. U mě jediná, přesto dosti srážející vlastnost!
Human Revolution je komplexní hrou! Potěšil by mě častější důraz na rozhovoru. Konec by potěšil dle toho, jestli jsem byl hodný, nebo zlý! Perfektní by bylo i náhodné rozmístění nepřátel (viz SWAT4). Všechny zbraně by nemusely být tak future! Je toho hodně, ale přes výhrady jsem se bavil královsky, dostalo mě to ve stylu "jestě chvilku, dojdu jenom tam a končim! Ještě omráčím tohohle, a hacknu tu střílnu! Jej, ona uběhla zase hodina, sakra!" Mám za to, že jsem hru prolezl pořádně, prohledával i propocené skříňky v převlíkárnách, a celé mi to dalo 28h výsostné hratelnosti a dle Steamu splněno 26/49 achievmentů (53%).
PS: Docela by mě zajímal Vaš herní čas a styl hraní.
Komentář jsem začal sumírovat už po první misi (nemyslím ten sranda tutorial), jelikož jsme si nějak myslel, že toho potom bude hodně a taky že bylo. Průběh hraní mě překvapil, používal jsem stealth postup a dal za vděk, že se konečně zase našlo něco, co se dá hrát potichu. S tím souvisí i nebývalá možnost volby – do těch dveří, u kterých je stráž a nad ní kamera, se nedostanu, ale počkat, ... odsunu popelnici, nebo vlezu do kanálu, případně vyskáču a seskočím tam oknem. Hm, panečku a paničko, tohle mi dělalo radost. I když jsem objevil správnou cestu, nedalo mi to a porozhlédl jsem se i po cestě jiné. Liboval jsem si pročítáním knih, hackováním kompjůtrů, omračováním veškerých strážných, schováváním bezvládných těl, kochal se atmosférou, zaposlouchal jsem se do hudby, plnil vedlejší mise, vylepšoval si zbraň, objevoval tajná zákoutí, ...
Hratelnost je hotová nukleární bomba, což se určitě nedá říct o atmosféře, která je tak pade na pade. V některých momentech donutí k otevření huby (panoramata, volnost ve městech, ...), ale za okamžik jsem donucen řict "wtf?" (naprosto nehodící se souboje s bossy, některé nucené cesty, ...). Jasně, Human Revolution je perfektní hrou, tak nevím, jestli je to oblíbenosti dvoutlačítkových posunovačů (thx Cobot a jeho komentář k Black Ops), ale určité vlastnosti DE:HR se bohužel přehlédnout nedají a není to hlas hrdiny, nebo často zmiňovaný autoheal, zvláštní grafika, či cover systém. Je to DEMENCE a asi augmentacemi zaručený perfektní zrak všeho nepřátelského. Všechno (vojclové, kamery, roboti) Vás vidí na kilometry, i když jste někde v koutě tiše jako krysa. Ale jak se jedná o zpacifikování o dva metry dál stojícího kolegy, je to všem šumák a radši se dál dívají do prázdného kouta. U mě jediná, přesto dosti srážející vlastnost!
Human Revolution je komplexní hrou! Potěšil by mě častější důraz na rozhovoru. Konec by potěšil dle toho, jestli jsem byl hodný, nebo zlý! Perfektní by bylo i náhodné rozmístění nepřátel (viz SWAT4). Všechny zbraně by nemusely být tak future! Je toho hodně, ale přes výhrady jsem se bavil královsky, dostalo mě to ve stylu "jestě chvilku, dojdu jenom tam a končim! Ještě omráčím tohohle, a hacknu tu střílnu! Jej, ona uběhla zase hodina, sakra!" Mám za to, že jsem hru prolezl pořádně, prohledával i propocené skříňky v převlíkárnách, a celé mi to dalo 28h výsostné hratelnosti a dle Steamu splněno 26/49 achievmentů (53%).
PS: Docela by mě zajímal Vaš herní čas a styl hraní.
Mass Effect 3: Citadel
Pro: hratelnost, rozvrstvení příběhu, zajímavé lokace, HUDBA, vylepšování zbraní, vize budoucnosti, ...
Proti: souboje s bossy, umělá inteligence, orlí zrak nepřátel, ...