Předem musím říct, že původní Operace Flashpoint od Bohemia Interactive pro mě nebyla modlou, hra to byla slušná, na svou dobu přinesla zajímavé prvky, ale na druhou stranu byla dost zabugovaná, graficky také žádný zázrak a celkově mi nepřišla pro běžného hráče až tak moc přístupná, i proto jsem hodnotil jen 75 %. Pokračování OF: Dragon Rising byl první nesmělý pokus o to, zda jde udělat Flashpoint i bez jeho duchovních otců z BI, ale hra se vydala tak trochu svou vlastní cestou a nelze říct, že by šlo o nějaký velký úspěch. Třetí "plnohodnotný" díl vyšel nedávno a mám pocit, že Codemasters se konečně dostali víceméně tam, kam chtěli a udělali dobrou hru, která má ovšem s tou původní Operací Flashpoint společný jen název. V Red River se hráč ujme role velitele čtyřčleného týmu speciálních jednotek a většinou v kooperaci s dvěma dalšími týmy plní rozličné úkoly.

Příběh není nijak originální, ale jako nosné pozadí pro hru funguje dobře, v podstatě navozuje iluzi, že takhle by to fakt mohlo být. Bližší info se hráč dozvídá při jakémsi brífinku před načtením mise (hlas a tón toho týpka mi strašně připomínal plukovníka Powela z Orginal War, kdo hrál stejně jako já v CZ si určitě hned představí co a jak :) ) a pak také během opravdu dlouhých přejezdů, případně přeletů už přímo ve hře, které nešly odliknout. Ony přejezdy trochu ospravedlňuje fakt, že mapa rozhodně není nějaký koridor s šířkou 100 metrů, většinou jde o rozsáhlé území s dohledností na kilometry a kam hráč dohlédne, tam lze většinou i dojít.

A teď k tomu hlavnímu a to jsou přestřelky. Já osobně jsem celou hru dohrál za riflemana (dostal jsem ho na level 17), takže jaká je hratelnost za jiné třídy nevím, ale vzhledem k tomu, na jakou vzdálenost souboje probíhají mi třeba takový kulometčík přišel nepříliš použitelný. Přesná práce na jednu/dvě rány mi přišla mnohem zábavnější. Že je hra dělaná právě spíš na přestřelky na velkou vzdálenost dokazují i občasné boje v zástavbě, kdy je to dost často trochu o náhodě a umělá inteligence spolubojovníků, které se ještě vyjádřím dále, tomu také moc nepomáhá. Celkový pocit z boje je ale dobrý, tři zásahy znamenají najisto smrt a po všech CoDech atd. šlo o parádní změnu, kterou jsem si užíval.

Proč "jen" 80 %? Protože hra bohužel obsahuje některé chyby, které se nedají jen tak přejít. Umělá inteligence spolubojovníků není příliš na výši, většinou jsem nechával parťáky dělat co chtěli a používal jsem jen příkaz, aby se mi drželi za prdelí a stejně jsem častěji léčil je, než sebe. Navíc měli ve zvyku mi hodně často běhat před hlaveň ve chvíli, kdy jsem střílel. Co mě také vytáčelo bylo to, že když se některý z nich rozhodl, že se bude krýt na tom samém místě co já, tak neměl problém mě na férovku vystrčit o metr vedle, klidně přímo do palby protivníka. Chápu, že voják v plné polní nebude po cestě skákat a dávat hedshoty z otočky ve vzduchu, ale jednou se mi stala situace, že jsem zapadnul do takového kroužku asi metrového průměru tvořeného malými kameny, max. tak do výšky kolen a nebyla možnost jak se odtamtud dostat - takže nahrát poslední uloženou pozici, byla jediná možnost.

Grafické zpracování neurazí, ani nenadchne, některé scenérie vypadají moc hezky, hlavně pokud jsou zalité sluneční září, zblízka už to žádný zázrak není, ale do daného prostředí se to celkem hodí a nevypadá to nijak odpudivě. Ačkoliv jsem to když jsem začínal hrát rozhodně nepředpokládal, tak Red River je pro mě nejlepší Flashpoint, který jsem měl tu možnost hrát (včetně Army), protože dobře kombinuje realistické prvky, ale zároveň se netváří a ani to není žádná hardcore simulace. Přestřelky na delší vzdálenost jsou zábavné a taktický postup tu není možností, ale nutností, pokud nechcete strávit půl hry léčením nebo nahráváním pozice. Kdyby autoři vychytali chyby, které jsem zmínil v předchozím odstavci, dokázal bych si představit i hodnocení o pět nebo deset procent vyšší. Tuhle hru bych si klidně v dohledné době zahrál znovu (v coopu s dalšími třemi živými spoluhráči musí jít o super zážitek) a to jsem o spoustě her, které jsem dohrál říct nemohl.