Jako první z několika počinů z Dračího Věku "padla" právě Lelianina píseň. Odskočil jsem si do ní ve chvíli, kdy jsem v hlavním příběhu vyřešil Kruh mágů a jejich věž, právě i s Lelianou v družině. Nebudu tady hodnotit Dragon Age jako takové, to si nechám až na koment k hlavní hře.

Leliana a její píseň je velmi krátký přídavek, jehož dokončení mi zabralo zhruba dvě hodiny a je také velmi, ale velmi lineární, což považuji za jeho největší zápor, částečně spolu s délkou, kterou jsem ale ochoten ještě jakž takž překousnout. Docela mě překvapilo, v jakém světle se tu Leliana prezentuje, přece jenom, udělal jsem si o ní trochu jiný obrázek. Lineární a bojová, víc se tu máchá mečem a kouzly, než mluví.

Přesto jsem se u vcelku bavil, je to i tím, že jsem nalazen na Dragon Age vlnu a nebýt toho, že se dobrodružství spouští odjinud v menu bych si možná ani nevšiml, že nehraju hlavní příběh.