Sice opožděně, ale napíšu vzpomínkové dojmy na tuto hru.
Grafická stránka na tehdejší dobu byla dá se říci revoluční. Práce se stíny, částicové efekty, perfektní mimika charakterů, nic z toho v tehdejší době nemělo konkurenci. Hra si tehda díky jejímu super-enginu vybírala kruté daně na Váš stroj. Dnes se tomu již směju, ale tak už to s odstupem času bývá.
Zvuková stránka hry byla zvládnuta opět na jedničku s hvězdičkou. Dodnes nezapomenu na ty hororové ambience okořeněné výbornou hrou zvuků, skřípění, skřeků a ďábelského smíchu.
Doom 3 se stal hodně rozporuplnou hrou. Někdo je nadšen, jak něco takového mohlo vznikout, někdo naopak mluví o Doomu 3 jen jako o něčem, kde je celou dobu jen tma a nuda. Já si to myslím asi takto: Doom 3 je zkloubení perfektní hratelnosti a hutnou, hororovou audio-vizuální stránkou. Síla Doomu 3 je v její jednoduchosti a hororové atmosféře, která mě po celou dobu hraní nenudila a dá se říct, že mě přikovala k židli a nepustila, dokud jsem ji nedohrál.