The Last Express se vyskytuje ve vsech serioznich zebriccich nejlepsich her, ktere nikdo nehral a zarover bohuzel i ve vsech zebriccich nejvetsich financnich propadaku herni historie. Ve sve dobe sice ziskal skvele ohlasy v hernim tisku, ale distributor Broderbound v momente vydani prochazel insolvencnim rizenim a nejenze bylo vyloucene jakekoliv promo, ale hra se defakto ani nedostala do distribuce. Navic hra vysla v dobe boomu 3d strilecek a tombraiderovek, kdy uz adventury nikoho nezajimaly. Jeji autor, legendarni designer Jordan Mechner pozdeji rekl, ze ma hodne oslavnych dopisu od fanousku, a ze se zrejme jednalo o vsechny lidi, kteri jeho hru hrali. The Last Express si tedy casem ziskal kultovni status, nicmene pouze mezi uzkou skupinkou lidi.
The Last Express je podobne jako treba Gabriel Knight 2 jakysi hybrid mezi interaktivnim filmem a adventurou, nicmene stylem zpracovani jde jeste mnohem dal a prinasi naprosto neopakovatelny zazitek. Jedna se totiz o realtime adventuru! V dejisti hry, kterym je vlak Orient Express, se pohybujete jednotlivymi vagony a kajutami podobne, jako ve hre Atlantis. Ziskavate informace, nezavazne konverzujete, nicmene v jeden moment se toho ve vlaku muze odehravat vic a vy samozdrejme nemuzete byt u vseho. Utece vam tak opravdu hodne dialogu, ktere sice casto nejsou dulezite, ale pomahaji hraci dostat se vic do deje. Hra ma skvely pribeh, ktery verne vystihuje chaotickou situaci tesne pred Prvni svetovou valkou, jehoz ambici bylo prinest do hry filmove vypraveni pribehu, podobne jako treba v pozdejsim Metal Gear Solid a stejne jako v MGS je nejvetsi chybou cteni jakychkoliv recenzi od hernich "novinaru", kde se vesele vyspoileruje vsechno vcetne zaveru. A mimochodem, vsechno od chodu Orient Expressu az po dobove noviny, ktere si muzete precist, prisne odpovida realite tesne pred zacatkem 1WW a hra tak podobne jako serie GK obsahuje i prvky edutainmentu.
Technicke zpracovani je naprosto bezchybne. Grafici se nespokojili s obycejnym motion capturingem, ale postavy jeste domalovavali do doboveho stylu art noveau. Grafika myslim nikoho nemuze urazit ani dnes. Podobne je tomu i se zvukovou strankou, od skveleho dabingu (neanglictinari maji smulu, nejsou titulky), az po hudbu, ktera primo exceluje v klavirnim a houslovem koncertu, ktery se v jednom vagonu behem cesty porada. Muzete tak pul hodiny poslouchat krasnou klasickou hudbu, a nebo (je to realtime!) treba prosmejdit kajuty navstevniku koncertu. Behem hry nejdou ukladat pozice, ale je mozne se pomoci skveleho interface vratit o urcity casovy usek, vetsinou symbolizovany zastavkou nebo prujezdem v nejakem meste, zpet. Hra neni moc dlouha a diky tomu si udrzuje skvely spad. Je zde nekolik nijak obtiznych akcnich vlozek a ani obtiznost adventure casti neni vysoka, pokud jste pozorni. I kdyz i tady se samozdrejme najdou cca 2 tezce zakysova mista. Nastesti vas vetsinou hra sama po skonceni chapteru upozorni, ze jste neco neudelali nebo prehledli a to vetsinou v animaci vasi nasilne smrti.
The Last Express je fantasticka hra. V Cesku ji podle me hralo zhruba 10 lidi, coz by se v dnesni dobe, kdy je opet mozne hru sehnat, mohlo zmenit. Jeji pad do zapomeni povazuji za nespravedlnost. Jedna se totiz o klenot zanru, stojici na stejne urovni se serii Gabriel Knight a zadny plyne anglicky mluvici fanousek adventur by si ji nemel nechat ujit.
The Last Express je podobne jako treba Gabriel Knight 2 jakysi hybrid mezi interaktivnim filmem a adventurou, nicmene stylem zpracovani jde jeste mnohem dal a prinasi naprosto neopakovatelny zazitek. Jedna se totiz o realtime adventuru! V dejisti hry, kterym je vlak Orient Express, se pohybujete jednotlivymi vagony a kajutami podobne, jako ve hre Atlantis. Ziskavate informace, nezavazne konverzujete, nicmene v jeden moment se toho ve vlaku muze odehravat vic a vy samozdrejme nemuzete byt u vseho. Utece vam tak opravdu hodne dialogu, ktere sice casto nejsou dulezite, ale pomahaji hraci dostat se vic do deje. Hra ma skvely pribeh, ktery verne vystihuje chaotickou situaci tesne pred Prvni svetovou valkou, jehoz ambici bylo prinest do hry filmove vypraveni pribehu, podobne jako treba v pozdejsim Metal Gear Solid a stejne jako v MGS je nejvetsi chybou cteni jakychkoliv recenzi od hernich "novinaru", kde se vesele vyspoileruje vsechno vcetne zaveru. A mimochodem, vsechno od chodu Orient Expressu az po dobove noviny, ktere si muzete precist, prisne odpovida realite tesne pred zacatkem 1WW a hra tak podobne jako serie GK obsahuje i prvky edutainmentu.
Technicke zpracovani je naprosto bezchybne. Grafici se nespokojili s obycejnym motion capturingem, ale postavy jeste domalovavali do doboveho stylu art noveau. Grafika myslim nikoho nemuze urazit ani dnes. Podobne je tomu i se zvukovou strankou, od skveleho dabingu (neanglictinari maji smulu, nejsou titulky), az po hudbu, ktera primo exceluje v klavirnim a houslovem koncertu, ktery se v jednom vagonu behem cesty porada. Muzete tak pul hodiny poslouchat krasnou klasickou hudbu, a nebo (je to realtime!) treba prosmejdit kajuty navstevniku koncertu. Behem hry nejdou ukladat pozice, ale je mozne se pomoci skveleho interface vratit o urcity casovy usek, vetsinou symbolizovany zastavkou nebo prujezdem v nejakem meste, zpet. Hra neni moc dlouha a diky tomu si udrzuje skvely spad. Je zde nekolik nijak obtiznych akcnich vlozek a ani obtiznost adventure casti neni vysoka, pokud jste pozorni. I kdyz i tady se samozdrejme najdou cca 2 tezce zakysova mista. Nastesti vas vetsinou hra sama po skonceni chapteru upozorni, ze jste neco neudelali nebo prehledli a to vetsinou v animaci vasi nasilne smrti.
The Last Express je fantasticka hra. V Cesku ji podle me hralo zhruba 10 lidi, coz by se v dnesni dobe, kdy je opet mozne hru sehnat, mohlo zmenit. Jeji pad do zapomeni povazuji za nespravedlnost. Jedna se totiz o klenot zanru, stojici na stejne urovni se serii Gabriel Knight a zadny plyne anglicky mluvici fanousek adventur by si ji nemel nechat ujit.
Psycho Pinball
Pro: originalita, atmosfera, grafika, zvuk. proste skoro vsechno.
Proti: slepa ulicka - death end s pistalou vymenenou za brouka je zakys - smrtak