Darkness 2 je důkazem, že nikdy nesmíte začínat žádnou herní sérii od jiného než prvního dílu, pokud si ji chcete naplno užít.

Hru jsem hrál poprvé před rokem na PC s myší. Přes vysvětlující úvod jsem tehdy tápal a neměl jsem moc vybudovaný vztah k Jackiemu ani Jenny, takže pro mě šlo jen o lineární střílečku s komiksovou stylizací a občasným skřehotáním Mikea Pattona. Nyní, po dohrání jedničky coby konzolové exkluzivity, jsem si řekl, že bych mohl dvojku ocenit víc.

Dvojka působí úplně jako jiná hra a kromě hlasu Temnoty v podání Mikea Pattona nemá s prvním dílem mnoho společného. 2K vyměnilo vývojáře, dabéra hlavní postavy i grafickou stylizaci, vyškrtalo všechny open-world prvky a vznikla striktně lineární hra. Působí to tak, že vše, co v jedničce nefungovalo, tu funguje skvěle, ale zároveň zmizelo i to, co fungovalo.

Hned po zapnutí zjistíte, že hratelnost a ovládání jsou na úplně jiné úrovni než v prvním díle. Hra je plynulá, přesná, krásně se ovládá i na gamepadu a míření je mnohem lepší. Je tu pořádný autoaim. Pro fanoušky násilí je tu gore. Dvojka působí mnohem konzolověji než exkluzivní jednička. To není vyloženě špatně. Ovládání je obecně jednodušší, ale zároveň intuitivnější. Temnota a její chapadla plynule navazují na střelbu. Speciální útoky se vyměnily za jednoduchého mluvícího Darkling miniona a finišující údery.

Zmizelo metro i ulice New Yorku, jediné otevřenější lokace jsou vaše sídlo a pak peklo, kde se ze zákopů světové války dostaneme do psychiatrické léčebny, ale je to slabota. Chybí mi bizarní dialogy s NPC, jejich krátké úkoly, hledání telefonních čísel a následné telefonáty.

Druhou věcí, které si hned všimnete, je změna grafické stylizace. První díl měl opravdu působivou grafiku, New York i metro byly na vysoké úrovni a všechno mělo zvláštní temný nádech. Tady máme komiksovou grafiku ala Borderlands. Je to povedené, ale osobně preferuji původní variantu. Každopádně hra běží plynule, bez záseků a propadů FPS.

Zvuk je v pořádku. Nový dabér Jackieho je profesionál, ale trochu mi chybí hlas z jedničky. A z emaře Jackieho je nyní elegantní Jackie.

Příběh navazuje na jedničku. Přeskočíme o několik let dopředu. Jackie je teď capo mafiánské rodiny a stále myslí na Jenny. Působí to ale jinak. Ne vyloženě hůř, jen jinak, méně bizarně a přímočařeji. Samotná Temnota nemá moc prostoru, přestože se příběh točí právě kolem této entity. Už tu nejsou mafiánské vendety, jen Jackie proti Bratrstvu, které chce Temnotu z Jackieho vyrvat.

Mike Patton tu sice je, ale přestože se hra tentokrát točí jen kolem Temnoty, tak jako postava nemá moc prostoru. Jako by pro ni scénáristé nenapsali moc monologů ani dialogů s Jackiem. V prvním díle zasahovala do děje, komentovala ho, tady je jí výrazně méně. Slabší jsou i Jackieho monology během nahrávacích obrazovek.

Ve výsledku jsem si hru po dohrání jedničky užil víc než při prvním hraní. Navíc se na gamepadu hrála skvěle a je to první fps hra, kterou jsem si na něm užil. Určitě se vyplatí hrát ji až po jedničce, protože pak působí uceleněji. Přesto mi chybí to, co dělalo jedničku originální a zajímavou. Atmosféra, stylizace, bizarní pojetí New Yorku a jeho metra jsou prostě pryč. Jako krátká komiksově laděná střílečka to funguje.