Po dočtení knih jsem vůbec nevěděl, co dál dělat. Celá série mě strašně bavila, takže jsem si řekl, že zkusím první díl hry Zaklínače. Upřímně jsem od toho moc nečekal. Ta hra je starší než já :D Bál jsem se, že to bude zabugované, neohrabané a že mě to po pár hodinách přestane bavit. Ale úplně jsem se spletl. Ta hra má fakt neskutečné kouzlo. Už od začátku na vás dýchne taková zvláštní atmosféra a strašně tomu pomáhá hudba. Pokud si ji nevypnete (což by byl skoro zločin), tak vás celou hru doprovází krásná melodická hudba, která se do toho světa perfektně hodí.
Combat systém mě ze začátku docela mátl. Čekal jsem něco normálnějšího a místo toho jsem tam klikal jak idiot a Geralt si dělal co chtěl :D Trvalo mi chvíli pochopit timing útoků a různé styly boje, ale jakmile mi to došlo, tak mi to vlastně přišlo strašně satisfying a docela jednoduché. Boss fighty nebyly nějak extrémně těžké jako v jiných hrách, kde člověk umře 100x a začne přemýšlet o svém životě. I já se svojí skill issue jsem většinu bossů dal úplně v pohodě, maximálně na pár restartů :D Díky tomu mě hra spíš bavila než frustrovala.
Co mě ale asi bavilo nejvíc, byly dialogy a celkově postavy. Na tak starou hru mají animace a cutscény fakt překvapivě dobrou úroveň. Jasně, občas je něco trochu divné nebo trošku zabugované , ale právě to k tomu patří a dodává tomu charm. Strašně mě bavilo kecat snad s každým NPC , protože člověk nikdy nevěděl, jestli z toho nebude nějaká zajímavá hláška nebo nějaký quest.
Plnil jsem skoro každý sidequest, protože jsem si tu hru chtěl fakt užít naplno. A asi se mi to vyplatilo, protože v poslední části hry už byl můj Geralt úplně nasypanej. Nejlepší armor, nejlepší meče, prostě chodící tank. Ke konci už jsem se cítil jak kdybych byl finální boss já a ne nepřátelé.
Strašně se mi líbí i to, jak hra navazuje na knihy. Snažil jsem se Geralta hrát podle toho, jak ho znám z knih. Občas jsem nad rozhodnutíma přemýšlel snad víc než nad školou :D
Teď když jsem hru dohrál, tak jsem upřímně trochu smutný. Fakt mi bude chybět. Chtěl jsem zkusit i ta nová dobrodružství, ale nějak se mi je nedaří rozjet, takže se asi přesunu na druhý díl. Od ktetého mám prozměnu po tomto zážitku velká očekávání.
Combat systém mě ze začátku docela mátl. Čekal jsem něco normálnějšího a místo toho jsem tam klikal jak idiot a Geralt si dělal co chtěl :D Trvalo mi chvíli pochopit timing útoků a různé styly boje, ale jakmile mi to došlo, tak mi to vlastně přišlo strašně satisfying a docela jednoduché. Boss fighty nebyly nějak extrémně těžké jako v jiných hrách, kde člověk umře 100x a začne přemýšlet o svém životě. I já se svojí skill issue jsem většinu bossů dal úplně v pohodě, maximálně na pár restartů :D Díky tomu mě hra spíš bavila než frustrovala.
Co mě ale asi bavilo nejvíc, byly dialogy a celkově postavy. Na tak starou hru mají animace a cutscény fakt překvapivě dobrou úroveň. Jasně, občas je něco trochu divné nebo trošku zabugované , ale právě to k tomu patří a dodává tomu charm. Strašně mě bavilo kecat snad s každým NPC , protože člověk nikdy nevěděl, jestli z toho nebude nějaká zajímavá hláška nebo nějaký quest.
Plnil jsem skoro každý sidequest, protože jsem si tu hru chtěl fakt užít naplno. A asi se mi to vyplatilo, protože v poslední části hry už byl můj Geralt úplně nasypanej. Nejlepší armor, nejlepší meče, prostě chodící tank. Ke konci už jsem se cítil jak kdybych byl finální boss já a ne nepřátelé.
Strašně se mi líbí i to, jak hra navazuje na knihy. Snažil jsem se Geralta hrát podle toho, jak ho znám z knih. Občas jsem nad rozhodnutíma přemýšlel snad víc než nad školou :D
Teď když jsem hru dohrál, tak jsem upřímně trochu smutný. Fakt mi bude chybět. Chtěl jsem zkusit i ta nová dobrodružství, ale nějak se mi je nedaří rozjet, takže se asi přesunu na druhý díl. Od ktetého mám prozměnu po tomto zážitku velká očekávání.
Pro: Graficky styl, hudba.
Proti: obcas bugy