21. díl. To je vcelku šílené číslo. Tak jak dopadla každoroční ždímačka peněz z pohledu kampaně tentokrát?
Celou hru mělo na starosti mé neoblíbené studio Treyarch, ale kampaň se podle Googlu ujal Raven. Raven se už v předchozím díle Black Opsu vcelku vycajchnoval rozdílným přístupem k singleplayerové části. Koridorové script mise doplnili immersive sim misemi, kde hráč mohl vyřešit úkol více způsoby. Teď studio zašlo ještě o něco dál a připravilo si do kampaně opravdu dost náplně. Namixovali koridory, několik immersive sim misí, mise na otevřené mapě i stealth pasáže. Do toho můžete mezi misemi hledat záhady v safehousu a kecat se svými kumpány. Navíc už se nedržíme jen akčního/spy žánru, ale ochutíme i hororové halucinogenní mise.
Narativ je dost překombinovaný. Znovu Black Ops vykrádá sám sebe a máme tu nebezpečnou chemickou zbraň, záhadnou vojenskou skupinu, která chce touto zbraní provést teroristický útok, a do toho náš nový hlavní hrdina znovu nemluví, přestože může vybírat odpovědi při konverzaci a má historii s touto psycho-chemickou látkou. Jenže jako celek to prostě nefunguje. Není žádný vztah k hlavní postavě, není ani žádný vztah k záporákovi, i když se tvůrci díky psycho flashbackům očividně snažili. Všechno je zvláštně slepené dohromady. Není to vyloženě špatné, ale musíte u toho hodně vypnout mozek.
Technická stránka hry je skvělá. Na rozdíl od svého předchůdce Cold War, který běžel stále na starém, jen lehce upgradovaném Black Ops enginu, má BO6 konečně nový Modern Warfare 2019 engine. Tohle mě u Cold War fakt štvalo, protože MW19 byl po technické i audiovizuální stránce malý zázrak a i kampaň měla dobrou a plnou inovací. Tohle Infinity Ward prostě umí – vždy vytvoří něco revolučního a Treyarch pak rok nato jede ve starých kolejích, protože není schopný kreativní změny. Stalo se to v roce 2007 s Modern Warfare a o rok později s World at War, který byl v podstatě jen horší CoD 2 bez jakékoliv kreativní inivace. Tyhle rozdíly pak přetrvaly i v dalších dílech. A hra vypadá a zní opravdu skvěle. Optimalizace drží, žádné záseky ani propady FPS. Hra má moc pěkné filmečky, takřka fotorealistické vizuály a kvalitní dabing.
Jak už jsem nastínil, hra není jen koridorový akční film, ale objevíme i více spy misí. Například máme za úkol získat scan sítnice kongresmana (bohužel ne Billa Clintona, který je v misi také přítomný) a můžeme toho dosáhnout několika různými způsoby. Pak nás hra vyhodí v Iráku na otevřenou mapu, kde můžeme plnit hlavní mise v libovolném pořadí, do toho i několik vedlejších úkolů. Tohle mi připomnělo můj milovaný Far Cry, kdy jsem si postupně čistil mapku. Pak zde máme i nějaké hororové psychedelické mise. Ty jsou překvapivě vydařené a umělý panáci, kteří se hýbou jen mimo zorné pole, byly příklad dobrého kreativního záměru.
Zbraní je dostatek a i když vypadají občas zvláštně, střílí se z nich skvěle a jako střílečka to funguje velmi dobře. Zamrzí jen nadužívání nepřátel s neprůstřelnou vestou (dost z nich ani nejsou obrněnci), kteří žerou náboje po desítkách, než jim konečně prostřelíme helmu. Když myslím po desítkách, tak myslím, že přežijí několik zásobníků přímo do hlavy z útočné pušky. A jako by to nestačilo, objeví se i tito nepřátelé se štítem, které nejde prostřelit ničím, takže hráč musí střílet do nohou, což jen dál zdržuje tempo soubojů.
Pokud si ale odmyslím nedostatky v příběhu, němého protagonistu a pár otravných mechanik, pořád jde o kampaň, která nabízí opravdu hodně a působí dost fresh dojmem. Musíme si přiznat, že v době online service her AAA kampaně u stříleček vymizely a Call of Duty je jediné, které se jich pořád drží. Proto když vyjde takhle nadprůměrně dobrá kampaň, jsem spokojený.
Celou hru mělo na starosti mé neoblíbené studio Treyarch, ale kampaň se podle Googlu ujal Raven. Raven se už v předchozím díle Black Opsu vcelku vycajchnoval rozdílným přístupem k singleplayerové části. Koridorové script mise doplnili immersive sim misemi, kde hráč mohl vyřešit úkol více způsoby. Teď studio zašlo ještě o něco dál a připravilo si do kampaně opravdu dost náplně. Namixovali koridory, několik immersive sim misí, mise na otevřené mapě i stealth pasáže. Do toho můžete mezi misemi hledat záhady v safehousu a kecat se svými kumpány. Navíc už se nedržíme jen akčního/spy žánru, ale ochutíme i hororové halucinogenní mise.
Narativ je dost překombinovaný. Znovu Black Ops vykrádá sám sebe a máme tu nebezpečnou chemickou zbraň, záhadnou vojenskou skupinu, která chce touto zbraní provést teroristický útok, a do toho náš nový hlavní hrdina znovu nemluví, přestože může vybírat odpovědi při konverzaci a má historii s touto psycho-chemickou látkou. Jenže jako celek to prostě nefunguje. Není žádný vztah k hlavní postavě, není ani žádný vztah k záporákovi, i když se tvůrci díky psycho flashbackům očividně snažili. Všechno je zvláštně slepené dohromady. Není to vyloženě špatné, ale musíte u toho hodně vypnout mozek.
Technická stránka hry je skvělá. Na rozdíl od svého předchůdce Cold War, který běžel stále na starém, jen lehce upgradovaném Black Ops enginu, má BO6 konečně nový Modern Warfare 2019 engine. Tohle mě u Cold War fakt štvalo, protože MW19 byl po technické i audiovizuální stránce malý zázrak a i kampaň měla dobrou a plnou inovací. Tohle Infinity Ward prostě umí – vždy vytvoří něco revolučního a Treyarch pak rok nato jede ve starých kolejích, protože není schopný kreativní změny. Stalo se to v roce 2007 s Modern Warfare a o rok později s World at War, který byl v podstatě jen horší CoD 2 bez jakékoliv kreativní inivace. Tyhle rozdíly pak přetrvaly i v dalších dílech. A hra vypadá a zní opravdu skvěle. Optimalizace drží, žádné záseky ani propady FPS. Hra má moc pěkné filmečky, takřka fotorealistické vizuály a kvalitní dabing.
Jak už jsem nastínil, hra není jen koridorový akční film, ale objevíme i více spy misí. Například máme za úkol získat scan sítnice kongresmana (bohužel ne Billa Clintona, který je v misi také přítomný) a můžeme toho dosáhnout několika různými způsoby. Pak nás hra vyhodí v Iráku na otevřenou mapu, kde můžeme plnit hlavní mise v libovolném pořadí, do toho i několik vedlejších úkolů. Tohle mi připomnělo můj milovaný Far Cry, kdy jsem si postupně čistil mapku. Pak zde máme i nějaké hororové psychedelické mise. Ty jsou překvapivě vydařené a umělý panáci, kteří se hýbou jen mimo zorné pole, byly příklad dobrého kreativního záměru.
Zbraní je dostatek a i když vypadají občas zvláštně, střílí se z nich skvěle a jako střílečka to funguje velmi dobře. Zamrzí jen nadužívání nepřátel s neprůstřelnou vestou (dost z nich ani nejsou obrněnci), kteří žerou náboje po desítkách, než jim konečně prostřelíme helmu. Když myslím po desítkách, tak myslím, že přežijí několik zásobníků přímo do hlavy z útočné pušky. A jako by to nestačilo, objeví se i tito nepřátelé se štítem, které nejde prostřelit ničím, takže hráč musí střílet do nohou, což jen dál zdržuje tempo soubojů.
Pokud si ale odmyslím nedostatky v příběhu, němého protagonistu a pár otravných mechanik, pořád jde o kampaň, která nabízí opravdu hodně a působí dost fresh dojmem. Musíme si přiznat, že v době online service her AAA kampaně u stříleček vymizely a Call of Duty je jediné, které se jich pořád drží. Proto když vyjde takhle nadprůměrně dobrá kampaň, jsem spokojený.
Pro: Různorodá herní náplň, výborná grafika, zvuk a optimalizace, skvělý gunplay
Proti: Nedotažený narativ, němý ukecaný protagonista, nepřátele, kteří vydrží desítky zásahů