Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Syberia: The World Before

  • PC 80
Ve čtvrtém dílu Kate objevuje fotky nápadně ji podobné dívky Dany a začne pátrat po jejích osudech. To ji dovede zpátky do civilizace, středoevropského města Vaghen, kde Dana žila.  Postupně se tak odkrývá příběh této dívky z utiskované menšiny, za kterou hráč přebírá roli v období nástupu totality a počátku druhé světové války. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o vzdálení se původní Sokalově vizi a prvnímu dílu, založeném na putování upadající Evropou do nezkažené neprobádané civilizace. Na pohled druhý to však všechno dává smysl. Sokalova vize totiž vyrůstala z jeho vlastní rodinné historie — jeho židovský dědeček byl nucen uprchnout z anektovaného Rakouska.  Hledání identity, pocit vykořenění, odhalování dávné historie i záhad, kritika autoritářské ideologie a smýšlení byly základními kameny Syberie už od začátku, jen je hráč musel vnímat mezi řádky. Čtvrtý díl je v tomto ohledu méně lyrický, zkratkovitý a nedoslovný, o to však srozumitelnější pro většinu lidí. Je to návrat ke kořenům a také skvělá pocta Sokalovi — taková, kterou mohou sdílet i další generace a je zároveň klíčem k jeho další tvorbě.

Hra i vypadá nádherně, přesně takhle přesně bych si moderní Syberii představoval. Říká se, že adventury neumřely a opravdu občas vychází. Nicméně umělecká stylizovanost zde bývá nutností, jak zakrýt tu čouhající slámu z bot. Ani zde grafika není na úrovni úplné videoherní špičky. Nicméně tady máte pocit, že hrajete realistickou AAA hru, kde na vás dýchá oprýskané dřevo a reznoucí kov se stejnou atmosférou jako v první Syberii. Lehká stylizace postav jenom zvýrazňuje rysy, nedělá z nich karikatury. Zkrátka z takto ztvárněného prostředí jsem byl unešený a rád bych Vaghen navštívil a zažil. Nádherně a poctivě je také zpracovaný deník a inventář, plný nákresů a řemeslných koláží. Zvuky a hudba si také zaslouží pochvalu. Dana studuje na akademii umění a tak se hrou táhne motiv hry, který spojuje obě postavy a jejich historii. Dabing jsem zkoušel pouze anglický a byl OK. Potěšil mě kvalitní překlad do češtiny.

Tradiční adventurní stránka série vždy trochu haprovala, takže jsem uvítal, že žonglování s předměty v inventáři ustoupilo do pozadí. Mnohem větší prostor tu dostávají automatonní mechanismy — páčky, tlačítka, ozubená kolečka. Často jdou ruku v ruce s dalším typem hádanek: zjišťováním a dopočítáváním kódů, někdy i za využití přepínání mezi postavami a časovými obdobími. Obtížnost je příjemně vyvážená; hru jsem dohrál bez návodu a nikdy jsem neměl pocit, že se mnou zacházejí jako s dítětem. V pasážích mimo hádanky se hra v mnohém inspiruje Life is Strange. Na několika místech můžete spustit prezentaci lokace — hra vám na chvíli sebere ovládání, odosobní kameru a nechá hlavní postavu přemítat, komentovat nebo jen tiše meditovat. Někomu to vadí, ale já taková zastavení vítám. Je to chvíle na nadechnutí, na kochání se místem, které si to zaslouží.

Co mi chybělo je nějaká možnost volby, nemáte tu možnost, jak něco řešit alternativně — ani v hádankách, ani v dialozích. Postavy a tím i hráč jsou někdy nuceni se chovat jistým způsobem a bylo by fajn kdyby hráč dostal na výběr aspoň tam, kde je to nabíledni. Například když vám někdo řekne, že vám nedůvěřuje natolik, aby vás nechal procházet byt bez dozoru, bylo by logické nabídnout mu do zástavy peněženku, kterou má Kate celou dobu v inventáři. Podobně i závěr přímo vybízel k volbě zůstat či odejít. 
Ovládání a kamera jsou o dva stupně výš než předchozí díl, pořád však nedosahují standardů 2D adventur. Na myši je hřbitov doslova očistcem: neviditelné stěny, nevidíte kam jdete, někde kliknete a postava běží, jindy ne, při chůzi tažením vám dřevění ruka a na aktivní pole čekáte jako na smilování.
Poslední výtkou je pohádkovost tam, kde by být neměla. Celá jedna dějová linie se odehrává na pozadí druhé světové války, nástupu totality a útlaku menšin v německy mluvícím státě. Přesto tu nenajdete jediné přímé pojmenování: o židech, genocidě, Rakousku či nacismu — jen jinotaje. Proč? V tématu takhle závažném působí tohle zjemnění nepatřičně. 

Po letech strádání je Syberia 4 konečně plnotučnou moderní AAA adventurou. Je to krásná hra, s krásným příběhem a postavami.

Pro: atmosféra, grafika, hudba, příběh, postavy, puzzle, mechanismy

Proti: občas ovládání a kamera, nepatřičné jinotaje, žádná alternativní řešení a volby

+11