Tahle hra má jednu zásadní výhodu. Nesnaží se vás jen ubičovat, ale dává vám do ruky nástroje, abyste se ubičovali sami svou vlastní "hloupostí".

Mechaniky fungují zajímavě; deckbuilding potkává roguelike a výběr party dává trochu těch taktických šachů. Grafika je jemná, atmosféra temná a křivé odhady o tom, co přijde dál, bývají častější než včasná ukázka posílení na kartičkách.
Na druhou stranu, touha po dokonalém buildu vás udrží u hry déle, než byste čekali. Pokud hledáte návykovou výzvu a jste ochotni obětovat pár popsaných záznamů v tooltipu, Deepest Chamber vás nenechá odejít s prázdnou.
Jen si připravte slušnou dávku trpělivosti a smysl pro suchý humor, který nepotřebuje výklad jako; "co ta karta dělá", prostě zapojte mozek a sledujte, jak se vaše combo skládá dohromady, občas za cenu několika nešťastných náhod. A ano, bossové jsou pěkně protivní a vyžadují i trochu štěstí, což je u deckbuilderů zlatý standard, ne?

Je to temné, je to depresivní a místy je to nefér. Přesně tak, jak to mám rád.
Mimochodem, česká lokalizace je na cestě

> Zkuste kombinovat různé třídy hrdinů a zapisovat si poznámky o tom, co funguje nejlépe v konkrétních patrech, repeatability je klíč.

> Pokud někoho odrazuje pomalý začátek, vyplatí se vytrvat; postupně se z kouzel a karet stává skutečný orchestr, který hraje na plno až ve druhé polovině runu.