Mafia je má srdcová záležitost. Předchozí díly jsem proto hodnotil i trošku subjektivně, jelikož se mi zasazení, příběh, postavy, mise natolik líbily, že jsem přidal pár procent díky osobnímu pocitu. Tady začnu tím, co vlastně další díl ze světa mafiánských intrik rozhodně není.

Rozhodně to není Mafia, kterou známe z prvního nebo druhého dílu. Nejde ani tak o zasazení do prostředí Sicílie, jde spíš o způsob vyprávění příběhu a změnu hratelnosti. Ani né tak z pohledu hlavní postavy, ale z pohledu prostředí jako takového. Sicílie není samozřejmě žádné velkoměsto. Obecně se ale jedná o poměrně přímočarý venkov, který nějak extra nežije. NPC se sice snaží navodit atmosféru něčeho víc, na druhou stranu se při bližším ohledání jedná o nikterak zajímavý prvek. U AAA z roku 2025 bych možná čekal trochu víc. Mise jsou docela přímočaré i když se odehrávají na různých místech, takové to cestování a objevování města se prostě nekoná. Na tohle se musí budoucí hráči připravit. Hra není nijak dlouhá, proto mě překvapil poměrně vleklý a dlouhý rozjezd. Seznamovací část se všemi postavami a poměrně jednoduché mise budou hráče provázet docela dlouho. Mise samotné se pak řeší v duchu stejného gameplaye jako předchozí díly. Zlosyni jsou někde v teritoriu a by se schováváte za bednami, abyste vystřelili v pravou chvíli. Opět musím říct, že na dnešní dobu mi to přijde docela málo. Ano, vlastnosti hlavního hrdiny si lze vylepšovat pomocí medailonků na svém náhrdelníku, což by mělo gameplay trochu obohatit, ale stále mi to přijde takové nějaké "bezduché". Stealth řešení misí je opět přímočará chodička po předem vymezeném teritoriu. Bohužel zde nejsou nějaké komplexnější možnosti, jak danou situaci řešit, než hodit láhev nebo minci (nebo nastartovat motor od auta) a čekat než NPC dojde na místo určení.

Padlo mnoho slov o grafickém kabátě. Tady se trochu divím proč bylo mezi nimi tolik superlativ. Hra samozřejmě nevypadá špatně, ale že bych se kochal vizuálem, to rozhodně ne. Zároveň mi ve hře dost často problikávají pixely, zejména na tvářích v cutscénách. Cutscény jsou obecně velkou porcí koláče ve hře.

Tady se dostávám k tomu nejlepšímu na celé hře. Příběh už jsem trochu nakousl. Ten se opravdu rozjíždí docela pomalu a chvíli trvá, než vás chytí tzv. za koule. Na druhou stranu to pak stojí opravdu za to. Pokud je zde důvod, proč Mafii hrát, je to rozhodně příběh plný napínavých momentů a skvělých dialogů. Skvělý, až filmový pocit, dotváří i zmíněné cutscény. Těch je sice hodně a budou asi rozdělovat tábory, ale za mě jsou super a vždy sem si je vychutnával. Trošku ruší přechod mezi hrou a cutscénou, kde se dočkáme velmi očividného propadu FPS. Hra totiž běží krásně v 60fps, zatímco CS jsou pouze ve 30. I přechod se ve většině případů nepřirozeně zadrhne. To jsou ale opravdu jen drobnosti na jinak velmi slušivém kabátě. Ano, přiznám se. Do celé mafiánské rodiny mi mnohem víc zapadal Tommy nebo Vito, než Enzo. Na druhou stranu si autoři s příběhem opravdu vyhráli a z celé série je rozhodně nejpropracovanější. Určitě potěší i často přítomné odkazy na předchozí (v příběhu budoucí) díly.

Co na závěr. Pro fanoušky mafie je hra samozřejmě povinností. Pro ty ostatní nevím. Asi dle chuti. Gameplay nenabídne nic nového. Časté, i když zajímavě udělané souboje s nožem později spíš rušily a v tomto ohledu Mafia pouze balancuje nad lehkou nudou. I tak budu hodnotit vysoko. Herní příběh je totiž opravdu skvělý, včetně českého dabingu. Není moc her, které mě udrží v podstatě jen kvůli příběhu.