Far Cry 6 je hra plná paradoxů. Hra má mnoho změn oproti svým předchůdcům, ale jen některé z nich jsou k dobrému. Mapa je největší, ale přesto většina míst je pustých. Střílení je super, ale některé zbraně působí extrémně slabým dojmem. Příběh má své silné momenty, ale často si budete říkat WTF. A nejdůležitější věc: Hru jsem prvních pár hodin nenáviděl, abych nakonec hru miloval a těžko se s ní loučil.

Největší změnou oproti ostatním dílům je přístup ke zbraním a střelbě... Mrví vojáci vám nedají svojí zbraň, tu musíte buď koupit, za docela těžké herní peníze, nebo je hledat po světě. A když už získáte novou zbraň, tak je nepoužitelná, protože jí musíte nejdříve přiřadit protiplášťovou munici, jinak se budete s nepřítelem handrkovat dlouhou dobu alá Borderlands... Proto ze začátku hry docházelo k trapným momentům, kdy jsem nedokázal odstřelovací puškou zabít vojáka na celý zásobník. Nebo unikátní automatická brokovnice ze zápalnou municí nedokázala zabít obrněného vojáka ani na několik zásobníků. Ale pokud přijdete na to, jaký design zbraně mají, tak vás odmění s bezkonkurenčním gunplayem. Dlouho jsem si takhle zábavně nezastřílel.

Mapa je největší, ze začátku až děsivě velká, protože výborná featura z pětky, waypoints na každém kroku, zmizela, a tak musíte furt někam jezdit a běhat, a mapa je prostě příliš velká...to se časem změní, kdy dostanete wingsuit a vzdušný výsadek a odemknete více lokací, ale i tak strávíte příliš mnoho času na cestách, kdy se většinou nic neděje a ten svět je takový... takový...mrtvý? Jasně, občas najdete nějaký ten quest, nebo událost, ale jinak mě nějak nemotivovalo prohledávat každý kout mapy.

Hlavní příběh se poprvé vypráví v cutscénách, které nesledujeme jen z první osoby. Záporák alá Batista je super. Hlavní postava má konečně dost prostoru, komentuje vše a překvapivě mě neštvala. Horší je to s vedlejšíma postavami... je jich mnoho, ale dost z nich je otravných, nebo nezáživných. Ale pak přijde El Tigre. El fuckin Tigre, nejlepší postava v sérii Far Cry, tenhle pětasedmdesátiletý dědula, veterán předchozí občanské války si krade každou scénu. Aby ho hra po chvilce odstranila... Stejně tak s vedlejšími zápornými postavami. Ze začátku jsou vykresleny tak démonicky, ale dostane se jim málo prostoru a hned zemřou. Podle mě za ten nedotažený příběh může doba covidu.

Po grafické stránce není co vytknout, hra se zdá být konečně optimalizovaná a je vtipné, že jsem v této hře dosahoval nejvyšších FPS za celou sérii Far Cry. Zvuky jsou super a klasická latina z rádia vždy potěšila. Hlavní hrdin(k)a je nadabovaný. Já hrál za ženu a ten dabing byl fakt super.

Hru jsem dohrál za 35 hodin, dohrál všechny vedlejší mise, obsadil všechny vojenské cíle, zajel všechny závody, zkusil jsem všechny speciální operace jednou, objevil všechny unikátní zbraně a zabil všechny unikátní zvířata. Zvláštní je fakt, že pětka mi zabrala o 10 hodin víc, ale je pravda, že tady jsem přeskočil hodně rybaření a lovení všech zvířat, rozhodně jsem neobjevil všechny lokace.

Tady je vidět, že hra vznikala část hry vznikala během covidu, a že Ubisoft chtěl vydat hru co nejdříve, protože lidi jsou zavření doma, tak jim dáme uměle natahovanou hru, aby mohli grindit. Ubisoft v kostce. Ale to nemění na faktu, že hra se vám prostě dostane pod kůži- ještě jeden nepřátelský tábor, ještě jeden vedlejší úkol...a najednou se pomalu rozednívá.

Kam si myslíte, že se v sedmičce vydáme? Dochází jim možnosti. Že by znovu Afrika? Nebo nějaká post sovětská země? To by bylo k aktuální situaci ale asi necitlivé a kontroverzní.