Pamatujete, jak před dvaceti lety byly střílečky jen o druhé světové válce, ale pak se to kvůli Modern Warfare v roce 2007 změnilo? Já ano a CoD WW2 je tedy velmi osvěžující hrou, protože ty čtyři předchozí pokusy Call of Duty (BO2, AW, BO3 a IW) zasadit boje do budoucnosti nebyly zrovna něco, na co by se vzpomínalo.

Příběh se točí okolo 4 mladých vojáků a jejich dvou nadřízených. A je více než dobře napsán, protože mi na těchto postavách záleželo, což už se nestalo od roku 2011, kdy vyšel poslední díl Modern Warfare. Jistě, konec je možná přitažený za vlasy, najdete sem tam nějaké to klišé, ale není to boom boom Michael Bay testosteronová jízda, jako předvádějí v každém příběhu kluci z Treyarchu. Jediná mise, která vybočuje z řady koridorových lineárních misí je ta, kde za francouzskou odbojářku máte za úkol infiltrovat německé velitelství v Paříži. Ta mise je fajn, máte otevřenou mapu a můžete to vyřešit několika způsoby, snad jen škoda, že hlavní hrdinka s velmi silným francouzským přízvukem naopak velmi dobře mluví Německy, jako by byla rodačka. Pak si taky zajezdíte v tanku a zalítáte ve stíhačce. Obě tyto mise mají příšerné ovládání a bylo to spíše za trest, než jako osvěžující a vítaná mise.

Grafika, stejně jako v předchozím Infinity Warfare udělala obrovský skok kupředu. Zbraně jsou fajn a Němci na každý zásah reagují, tak jak očekáváte. Jistě, sovětské zbraně v rukou německých vojáků na západní frontě jsou trošku bijící do očí, a někdo může namítnout, že britský operativec je žena (najděte si např. Nancy Wake), jen protože žijeme ve woke období. Já tohle všechno dokážu přehlídnout a celkový zážitek ze hry mi to nezkazilo.

Sečteno a potrženo, pokud jste vyrůstali na Medal of Honor, Call of Duty a seriálu Band of Brothers tak byste neměli být zklamaní, právě naopak, protože si myslím, že si to bere jen to nejlepší z CoD 2, zasazuje to překvapivě dobrého příběhu o bratrství a krásné grafiky.