Je libo béčkový horor? Protože tohle je béčko až na půdu.
Na recenzi Cold Fear jako žhavé novinky si pamatuju ještě z časopisu GameStar z roku 2005. No, a trvalo to jen necelých 20 let, než jsem si ji sám vyzkoušel. A nebylo to vlastně úplně špatný, i přes stáří a pár větších problémů.
Hra vypadá dobře a prostředí houpající se lodi bičované vlnami na rozbouřeném moři je vysloveně super. Poměrně potěšily i zbraně, které jsou smysluplně odlišné. Jedna má namontovaný laserový zaměřovač nebo baterku, druhá zase ne... granátomet je pochopitelně síla, ale zaměřovač nemá žádný a těžko člověk cokoliv trefí. Plamenometem jsem zvládnul upálit spoustu nepřátel, ale i sebe - prostě je to pěkně vyvážené a prakticky všechny zbraně jsem střídal podle situace. Trochu si nedokážu představit, jak se zbraněmi mířilo na konzolových verzích s gamepadem, ale v PC verzi to není třeba řešit - verze na počítač si s gamepady naprosto nerozumí a jinak než myší to prakticky nejde. A tak aspoň není problém hezky sázet headshoty.
Co se týká horších stránek hry, velký problém je s kamerou, která je děsně zmatená a různě přepíná mezi 3rd person a pevně ukotveným pohledem. Příběh a herecké výkony jsou až vtipně pitomoučké. Zarazilo mě množství deníků, dopisů a poznámek, které jsou k nalezení, a taky jejich délka - nejsou výjimkou několikastránková pojednání o tom, jak vyrábět s pomocí parazitů mutované supervojáky možná není nejlepší nápad na světě. Přestal jsem je číst poměrně brzo.
Nejsem si úplně jistý, jestli absence jakékoliv orientační mapy je problém, nebo zajímavá výzva. Mně se podařilo většinou trefit na správné místo, ale potenciál pro zabloudění ve stejně vypadajících chodbách je tu velký.
Nejhorší mi ale přišel systém ukládání. Možnost uložit je jen na předem daných místech, která ale nejsou nijak označená, hráč je nemá šanci poznat předem a fungují jen jednou. Někdy jsou rozmístěná 30 vteřin od sebe, jindy jsem půl hodiny na žádné nenarazil a při úmrtí musel všechno opakovat. Ještě že celá hra není moc dlouhá, nějakých 6 hodin.
No, a závěrečný boss taky nic moc.
Celkově jsem rád, že jsem si Cold Fear po letech konečně vyzkoušel, zahrál jsem si ho s chutí, ale není to nic, co bych musel mít znovu.
Na recenzi Cold Fear jako žhavé novinky si pamatuju ještě z časopisu GameStar z roku 2005. No, a trvalo to jen necelých 20 let, než jsem si ji sám vyzkoušel. A nebylo to vlastně úplně špatný, i přes stáří a pár větších problémů.
Hra vypadá dobře a prostředí houpající se lodi bičované vlnami na rozbouřeném moři je vysloveně super. Poměrně potěšily i zbraně, které jsou smysluplně odlišné. Jedna má namontovaný laserový zaměřovač nebo baterku, druhá zase ne... granátomet je pochopitelně síla, ale zaměřovač nemá žádný a těžko člověk cokoliv trefí. Plamenometem jsem zvládnul upálit spoustu nepřátel, ale i sebe - prostě je to pěkně vyvážené a prakticky všechny zbraně jsem střídal podle situace. Trochu si nedokážu představit, jak se zbraněmi mířilo na konzolových verzích s gamepadem, ale v PC verzi to není třeba řešit - verze na počítač si s gamepady naprosto nerozumí a jinak než myší to prakticky nejde. A tak aspoň není problém hezky sázet headshoty.
Co se týká horších stránek hry, velký problém je s kamerou, která je děsně zmatená a různě přepíná mezi 3rd person a pevně ukotveným pohledem. Příběh a herecké výkony jsou až vtipně pitomoučké. Zarazilo mě množství deníků, dopisů a poznámek, které jsou k nalezení, a taky jejich délka - nejsou výjimkou několikastránková pojednání o tom, jak vyrábět s pomocí parazitů mutované supervojáky možná není nejlepší nápad na světě. Přestal jsem je číst poměrně brzo.
Nejsem si úplně jistý, jestli absence jakékoliv orientační mapy je problém, nebo zajímavá výzva. Mně se podařilo většinou trefit na správné místo, ale potenciál pro zabloudění ve stejně vypadajících chodbách je tu velký.
Nejhorší mi ale přišel systém ukládání. Možnost uložit je jen na předem daných místech, která ale nejsou nijak označená, hráč je nemá šanci poznat předem a fungují jen jednou. Někdy jsou rozmístěná 30 vteřin od sebe, jindy jsem půl hodiny na žádné nenarazil a při úmrtí musel všechno opakovat. Ještě že celá hra není moc dlouhá, nějakých 6 hodin.
No, a závěrečný boss taky nic moc.
Celkově jsem rád, že jsem si Cold Fear po letech konečně vyzkoušel, zahrál jsem si ho s chutí, ale není to nic, co bych musel mít znovu.
Sekiro: Shadows Die Twice
Pro: prostředí lodi na rozbouřeném moři, hezky to odsýpá, fajn zbraně
Proti: slabý příběh, děsná kamera, strašný systém ukládání hry