Netradiční rogue-like de facto karetní hra se zabijáckým soundtrackem, ve které hrdina chodí ve smyčce, a přitom se rozpomíná na svět vůkol, který byl z velké části odňat rukou boží. Netradiční proto, že onoho reka nemáte přímo pod kontrolou, místo toho mu házíte do cesty hřbitovy, upíří sídla a bažiny. Jednak proto, abyste mu přidělali práci, a on tak nabral něco málo zkušeností a našel lepší výbavu, která mu snad jednou zachrání krk, či nějaké ty suroviny, a jednak proto, abyste mu připomněli, jaký svět byl, a zase by mohl být.

Na konci každé smyčky vás čeká nelehké dilema – nechat vašeho svěřence vrátit se do tábora přeživších s kořistí, nebo ho přimět obejít ještě jedno kolo s rizikem, že o většinu přijdete, až ho roztrhají krysovlci v temném lese?

Celé martyrium podstupujete proto, aby se vám nakonec zjevila jedna z několika kosmických bytostí, se kterými budete muset změřit síly, nelehká to mise. Dokončit hru dá vlastně docela zabrat, na finální střet je třeba se velmi dobře připravit, s čímž jde ruku v ruce grinding a jeho věrný, a zde velmi příhodný, existenciální společník pocit Co tu vlastně dělám?

Má mouchy, přesto parádní záležitost vyžadující taktickou mysl, odhodlaného ducha a porci trpělivosti. V jádru přesahuje své mechaniky; nikoliv o světě bez Boha, ale o světě, ve kterém zůstává jen Bůh, neb kreace je stejně tak bezvýznamná jako destrukce. A že zemřít lze i ze soucitu.