Dvoučlenný Acid Nerve ukazuje, že profese smrťáka není tak banální, jak by se mohlo zdát, vlastně je to docela dost papírování a my můžeme být jen rádi, že v jejich nejnovější hře nesedíme za psacím stolem, ale třímáme v křídlech, náš hrdina je totiž opeřenec, pomyslnou kosu, ve skutečnosti meč, hromové kladivo či deštník, to kdyby snad pršelo. K dispozici budete mít i luk a časem se snad naučíte pomocí čar uválet nějakou tu ohnivou kouli.

Sotva se nahlásíte na recepci, už musíte do roboty. Barvité lokace vzdálených světů, do kterých vstupujete rovnou z vaší kanceláře prostřednictvím kouzelných dveří, se hemží havětí, kterou se vám pro její roztomilost nebude chtít snad ani kosit, ale Smrt se neptá, duše uzrály a čas sklizně nastal.

Vyjma místní fauny a flóry, které se utrhly ze řetězu, narazíte i na různorodé terénní překážky, které se budete v průběhu učit překonávat, za nimi leží poklady, tu nová zbraň, tu semínko, které můžete zasadit pro potěchu očí, ale také, abyste zhojili uštědřené rány. Protože jestli je potřeba něco zmínit, tak to, že sice za smrťáka tu jste vy, ale to neznamená, že nemůžete umřít, můžete a věřte mi, že umřete, a ne jednou. Na druhou stranu díky chytře rozmístěným záchytným bodům vám neslezou vlasy z hlavy, nebo alespoň ne všechny.

Death’s Door možná není bůhvíjak inovativní, přesto precizní práce, u které jsem se v roli rozkošné vrány s povolením zabíjet neustále uculoval.