Prakticky bych mohl zopakovat svá tvrzení z Verdun s tím, že TAnnenberg k tomu ještě přidal vrchovatě taktického boje. Navštívíte východní bojiště východní fronty první světové války a opět můžete zakusit běsnění Velké války. Tedy pro lidi co nečetli recenzi na Verdun, tak zde kompletní recenze. Pro ostatní, pokud se vám Verdun líbil nebo ne, Tannenberg je taktičtější a v něčem i brutálnější.

Hra přišla o své dva módy z Verdun, obrana a zákopová válka. Zůstávají zde méně povedené módy Deathmatch a Attrition (teamdeathmatch s omezeným počtem respawnů na stranu), na serverech moc lidí nehraje ani jeden. Jednak z tohoto nedostatku hráčů a také z důvodu náhodného spawnování na mapě považuji oba mody za prakticky nehratelné. Vícekrát se mi stalo, že jsem se pokoušel opatrně postupovat, aby se někdo respawnoval přímo kousek za mě a zabil mě. Nízký počet hráčů také v modech vede k dlouhým prodlevám než vůbec někoho na velké mapě potkáte. Zároveň mody úplně vynechávají skvělý prvek střeleckých družstev a armád a degradují hru prakticky jen na střílení s puškami.

Hlavní mód je Manouver, který již nestaví proti sobě zteče ze zákopů, ale spojitý boj o jednotlivá opevněná stanoviště. Každé stanoviště po dobytí dává dané straně nějakou výhodu (např. rychlejší obnovu dělostřelecké přípravy) a ta strana, která ovládá většinu bodů ubírá protistraně body. Vyhrává ten, kdo ubere protivníkovi všechny body a nebo když dobyje protivníkovu základnu. Manouver umožňuje, víc než zákopy z Verdun, dělat obchvaty a odříznout protivníka od základ. Je zde opět historická mapa bojišť jako z Verdunu a užijete si zase širokou škálu bojišť (zejména skvělé jsou boje o obrněný vlak, i přestřelka o kostel v údolí nebo boje o bažiny) a místy máte i dost zákopů. Avšak díky možnostem obchvatu už nemůžete vždy důvěřovat tomu z jaké strany přijde nepřítel (naštěstí kulomety míří zpravidla do všech směrů).

V čem, stejně jako Verdun, hra exceluje je zvuk a celkové realistické zpracování bojiště. Ke kakofonii zvuků na bojišti se připojuje štěkání kulometů, řev mrtvých, rozkazy důstojníků ve velkém množství jazyků (Rumuni, Bulhaři, Maďaři,...), přelety průzkumných letadel nebo dělostřelectvo. Když třeba mezi střelbou v úzském zákopu uslyšíte z poza rohu rozkaz v jazyce protivníka ke zteči, nebo nedej bože zažehnutí plamenometu, je nejvyšší čas se stáhnout. Zejména bych zmínil zpracování plynové masky, která se hodí proti bojovým plynům, ale omezí vaše zorné pole a také ztlumí veškeré zvuky. Boj v mraku bojového plynu, kde není vidět ani na hrot bajonetu dostává ještě surrealističtější nádech.

Bojiště jsou opět podle reálných míst, akorát se podíváte spíše po opevněných bodech ve stále ještě zachovalé přírodě než do nekonečných zákopů v měsíční krajině. Vypnete si hudbu a HUD a můžete se plně vžít do bojů ve slatích, lesích, kopcích i slavné Dukle.

Opět je zda vyvážená a každá jednotka má svou úlohu v boji. Chaos bojiště teď ještě více závisí na rozhodnutích jednotlivých důstojníků o tom, kam poslat svou dělostřeleckou podporu nebo kam soustředit útok. Protože již nejsou jednotlivé fronty dané zákopy, ale fronty jsou dané výskytem jednotek, jak se snaží dobýt jednotlivé opěrné body. Opět má každá zbraň, resp. druh zbraně, své výhody jak by se dalo čekat, ale působí společně dost vyrovnaně. Pistole vám v zákopu dobře poslouží, ale než se tam dostanete, tak je spíš k smíchu. Puška naopak může sejmout obránce na dálku, ale v zákopu abyste spíš spoléhali na bodák. Bude to vyžadovat trochu jiný způsob boje než jste zvyklí z arkádovitějších stříleček, ale nedá se říci, že by nebyl akční. Oproti Verdunu poznáte novou škálu zbraní včetně míst s pevně umístěnými těžkými kulomety.

Obecně, hra slibuje, že je rozumně realistickým herním zpracováním bojů na východní frontě a domnívám se, že je přesně tím. Je výborné vidět momenty, kdy se obě strany musí zakopat na proti sobě stojících kopcích, neboť jakýkoliv pokus proniknout do údolí se setká se zuřivou kulometnou i puškovou palbou z protějšího kopce.