Nenechte se odradit coverem, celkovou stylizací ani faktem, že polovině vyobrazených děvčat skutečně nebylo osmnáct let (případně faktem, že polovině už osmnáct bylo). I když mi pojmy jako kawai nebo otaku nejsou neznámé, k pravidelným konzumentům japonské kultury nepatřím (a doteď si nejsem jistý, co znamená to maido - má to být odkaz na řetěž japonských restaurací, japonský pozdrav nebo pojaponštěný anglický výraz maid?). Důležité je, že na tom všem vůbec nezáleží, protože tento český vizuální román je skvěle napsaný.

Úvodní (poněkud za vlasy přitažená) premisa je pouze spouštěčem celého příběhu, který se může, v závislosti na vaších volbách (a podle všeho i vaší úspěšnosti v každý den se opakující minihře, která je náročná na rychlý postřeh a kvalitu vaší krátkodobé paměti) rozběhnout několika různými směry. Zatím jsem se dobral pěti či šesti různých konců, během následujích hraní na mě vyskočila postava úplně nová a popravdě mě překvapilo, jak MOC mě vlastně ta hra baví. Nemluvě o tom, že některé gagy jsou naprosto skvostné: slovní spojení "chlap by něco takového nenapsal" prosím považujte za výraz nejvyššího uznání autorkám (soudě dle přezdívek). Ty konfrontace mezi mužským a ženským světem, nazíráním na svět a žitou realitou jsou naprosto fascinující a hlavně zábavné.

Jděte do toho. Doporučuji.