Někteří lidé říkají, že World of Tanks je špatně udělaná dobrá hra. Ale to je omyl. Špatně udělaná dobrá hra je konkurenční Armored Warfare. WoTko je vcelku slušně vyladěná a neskutečně chytlavá arkáda.
Pokud máte pocit, že je to tankový simulátor, tak si pusťte povedené reklamy od Wargamingu, které arkádovitost hry vyzdvihují jako přednost. To ovšem neznamená, že by WoT nebyla překvapivě komplexní hra. Pokud to s ní myslíte vážně, musíte si nastudovat pár desítek mechanik, mít alespoň rámcový přehled o tabulkových údajích tanků a nezbytností je podrobná znalost map. WoT má velmi pozvolnou křivku učení. Použitelným hráčem se nestanete za 100 bitev, ani za 1000. Instruktážní videa nebo rady kamarádů pomáhají, ale ani ony nenahradí cenné zkušenosti.
Pochopitelně se najdou tací, kteří hrají odpočinkově a po zlepšování netouží. V herní komunitě totiž existují dvě ostře ohraničené skupiny. Jedna hraje pro zábavu a je jí upřímně jedno jestli dobře, nebo špatně. Své chyby nevidí a chyby ostatních neřeší. Druhá skupina se snaží hrát co nejlépe. Své chyby také nevidí, ale ostatní podrobuje zevrubné kritice.
K výhře v bitvách totiž nevedou schopnosti hráče, ale souhra týmu a plnění rolí daných typem tanku. Cynik by řekl, že spojenci jsou ve hře jen proto, aby nepřítel nestřílel do Vašeho tanku. V praxi je sebelepší hráč závislý na hře týmu. Ve většině FPS se dá zvrátit vývoj bitvy sérií headshotů, nebo díky umění jednotlivce. Ve WoT je potřeba nepřítele postupně ustřílet, což trvá, podléhá náhodě a je náchylné na vnější okolnosti. Pokud potká osamocený hráč skupinku o třídu horších protivníků v horších tancích, pravděpodobně prohraje.
WoT tudíž už z principu nemůže být pay-to-win hra. Dalo by se mluvit o tom, že je to hra pay-to-play-better, ale i to platí jen částečně. Lepší tank neudělá ze špatného hráče dobrého, ale dá mu možnost být v bitvě více užitečným. WoT je relativně nenáročná hra na schopnosti hráče. Není k ní potřeba vycvičený reflex ani precizní kooperace s týmem. Rozdíl mezi schopnostmi hráčů dále stírá 25% rozptyl hodnot při míření a počítání penetrace a poškození. Svou roli hraje typ tanku nepřítele, vycvičenost posádky, terén a (ne)přítomnost dělostřelectva. Většina mechanik zvýhodňuje horší hráče, respektive klade překážky těm lepším. Pokud tedy elitní hráči kritizují chyby ve hře, mají ve většině případů pravdu. Zároveň se dá téměř s jistotou říci, že Wargaming uvedené mechaniky nikdy neupraví, protože by změny pomohly pěti procentům nejlepších a uškodily zbytku.
Hra má vcelku rozumně nastavený ekonomický model. Prémiové (za reálné peníze koupitelné a herní měnu vydělávající) tanky jsou překvapivě drahé, ovšem kvůli pomalému postupu ve hře se investice rozprostře do mnoha měsíců a působí přijatelně. Vyzkoumatelných tanků jsou ve hře stovky a získat je běžným hraním zabere desítky tisíc bitev. Do pátého tieru lze hrát a průběžně u toho nakupovat nové tanky. Šestý tier vydělává na novou bitvu, ale ne na nový tank. Sedmý je zhruba na nule a osmý tier většinou prodělá. Zbylé dva neprodělají jen velice výjimečně. V praxi tak zůstávají tři možnosti. Průběžně kupovat prémiový účet vylepšující výdělky, nebo hrát zadarmo a po malých částkách vydělávat s pátým tierem, nebo koupit prémiový tank osmého tieru. Je vhodné koupit prémiový tank se kterým bude zábavné hrát, protože pokud budete mít jen jeden, z logiky věci to bude Váš nejhranější tank vůbec. Rozdíly ve výdělcích existují, ale zhruba platí, že nejlépe vydělává tank, se kterým se nejvíc nastřílí. Rozdíly v kvalitě existují taky. Prémiové tanky nabízené v akcích jsou lepší, než prémiové tanky koupitelné přímo ve hře.
World of Tanks má spousty chyb a nedokonalostí. Většina z nich se postupně opravuje - ovšem trýznivě pomalu a pravidelně frustrujícím stylem pokus-omyl-omyl-omyl-úspěch. Dokud nezískáte mraky zkušeností a určitý nadhled, tak si ovšem většiny chyb nevšimnete. Obecně pak platí, že pokud se dějí špatné věci, je to primárně chyba hráče. Pokud tedy hráč neplní svůj úkol v bitvě, je špatný design mapy marginální problém. Pokud není schopný využít posádku a vybavit tank vhodnými doplňky, nevybalancovanost tanků není to hlavní, co mu znemožnilo zahrát kvalitní hru.
WoT už má své nejlepší roky pravděpodobně za sebou. S trochou péče a s citem zaváděnými vylepšeními ale může ještě pěkných pár let vydržet.
Pokud máte pocit, že je to tankový simulátor, tak si pusťte povedené reklamy od Wargamingu, které arkádovitost hry vyzdvihují jako přednost. To ovšem neznamená, že by WoT nebyla překvapivě komplexní hra. Pokud to s ní myslíte vážně, musíte si nastudovat pár desítek mechanik, mít alespoň rámcový přehled o tabulkových údajích tanků a nezbytností je podrobná znalost map. WoT má velmi pozvolnou křivku učení. Použitelným hráčem se nestanete za 100 bitev, ani za 1000. Instruktážní videa nebo rady kamarádů pomáhají, ale ani ony nenahradí cenné zkušenosti.
Pochopitelně se najdou tací, kteří hrají odpočinkově a po zlepšování netouží. V herní komunitě totiž existují dvě ostře ohraničené skupiny. Jedna hraje pro zábavu a je jí upřímně jedno jestli dobře, nebo špatně. Své chyby nevidí a chyby ostatních neřeší. Druhá skupina se snaží hrát co nejlépe. Své chyby také nevidí, ale ostatní podrobuje zevrubné kritice.
K výhře v bitvách totiž nevedou schopnosti hráče, ale souhra týmu a plnění rolí daných typem tanku. Cynik by řekl, že spojenci jsou ve hře jen proto, aby nepřítel nestřílel do Vašeho tanku. V praxi je sebelepší hráč závislý na hře týmu. Ve většině FPS se dá zvrátit vývoj bitvy sérií headshotů, nebo díky umění jednotlivce. Ve WoT je potřeba nepřítele postupně ustřílet, což trvá, podléhá náhodě a je náchylné na vnější okolnosti. Pokud potká osamocený hráč skupinku o třídu horších protivníků v horších tancích, pravděpodobně prohraje.
WoT tudíž už z principu nemůže být pay-to-win hra. Dalo by se mluvit o tom, že je to hra pay-to-play-better, ale i to platí jen částečně. Lepší tank neudělá ze špatného hráče dobrého, ale dá mu možnost být v bitvě více užitečným. WoT je relativně nenáročná hra na schopnosti hráče. Není k ní potřeba vycvičený reflex ani precizní kooperace s týmem. Rozdíl mezi schopnostmi hráčů dále stírá 25% rozptyl hodnot při míření a počítání penetrace a poškození. Svou roli hraje typ tanku nepřítele, vycvičenost posádky, terén a (ne)přítomnost dělostřelectva. Většina mechanik zvýhodňuje horší hráče, respektive klade překážky těm lepším. Pokud tedy elitní hráči kritizují chyby ve hře, mají ve většině případů pravdu. Zároveň se dá téměř s jistotou říci, že Wargaming uvedené mechaniky nikdy neupraví, protože by změny pomohly pěti procentům nejlepších a uškodily zbytku.
Hra má vcelku rozumně nastavený ekonomický model. Prémiové (za reálné peníze koupitelné a herní měnu vydělávající) tanky jsou překvapivě drahé, ovšem kvůli pomalému postupu ve hře se investice rozprostře do mnoha měsíců a působí přijatelně. Vyzkoumatelných tanků jsou ve hře stovky a získat je běžným hraním zabere desítky tisíc bitev. Do pátého tieru lze hrát a průběžně u toho nakupovat nové tanky. Šestý tier vydělává na novou bitvu, ale ne na nový tank. Sedmý je zhruba na nule a osmý tier většinou prodělá. Zbylé dva neprodělají jen velice výjimečně. V praxi tak zůstávají tři možnosti. Průběžně kupovat prémiový účet vylepšující výdělky, nebo hrát zadarmo a po malých částkách vydělávat s pátým tierem, nebo koupit prémiový tank osmého tieru. Je vhodné koupit prémiový tank se kterým bude zábavné hrát, protože pokud budete mít jen jeden, z logiky věci to bude Váš nejhranější tank vůbec. Rozdíly ve výdělcích existují, ale zhruba platí, že nejlépe vydělává tank, se kterým se nejvíc nastřílí. Rozdíly v kvalitě existují taky. Prémiové tanky nabízené v akcích jsou lepší, než prémiové tanky koupitelné přímo ve hře.
World of Tanks má spousty chyb a nedokonalostí. Většina z nich se postupně opravuje - ovšem trýznivě pomalu a pravidelně frustrujícím stylem pokus-omyl-omyl-omyl-úspěch. Dokud nezískáte mraky zkušeností a určitý nadhled, tak si ovšem většiny chyb nevšimnete. Obecně pak platí, že pokud se dějí špatné věci, je to primárně chyba hráče. Pokud tedy hráč neplní svůj úkol v bitvě, je špatný design mapy marginální problém. Pokud není schopný využít posádku a vybavit tank vhodnými doplňky, nevybalancovanost tanků není to hlavní, co mu znemožnilo zahrát kvalitní hru.
WoT už má své nejlepší roky pravděpodobně za sebou. S trochou péče a s citem zaváděnými vylepšeními ale může ještě pěkných pár let vydržet.
Sigil II
Pro: neskutečná chytlavost, hardwarová nenáročnost, pestrost tanků, množství map, vlídnost na špatné hráče, RNG přinášející epické momenty
Proti: tutoriál ve hře nic nenaučí, nutnost spoléhat na tým, prémiové tanky jsou drahé, množství chyb a nedokonalostí, RNG přinášející frustrující momenty