Na TJP jsem se těšil dlouho - FMV adventura s cestováním časem? Sem s ní! Bohužel jsem nehrál ani jednu z předchozích verzí, takže se nemůžu vyjádřit k rozdílům ani vylepšením. Jenže musím doznat, že mé nadšení bylo velice rychle zchlazeno a titul jsem po prolezení první zóny (byt plus dům) odložil na neurčito.
Tak předně, hra má velice divné ovládání / namapování kláves. Pohybujete se šipkami, ale pohyb není plynulý, ale skokový, navíc jsem měl díky způsobu zobrazení pocit, že bych se mohl ještě víc přiblížit - a ona už to byla zeď. No dobře. Máte inventář (vlevo dole) a implantáty (vpravo dole), mezi nimi pak pole s informacemi o předmětu/implantátu, přičemž v jednu chvíli můžete vidět pouze popisek jednoho, nebo druhého. Tildou vyvoláte inventář, ve kterém se pohybujete šipkami, backspacem vyvoláte přehled implantátů, ve kterých se pohybujete šipkami, následně buď v prostředním poli předmět myší aktivujete nebo myší přetáhnete do herního okna (třetí klávesou pak přepínáte mezi popisky předmětů z inventáře nebo implantátů). Je to divné, je to nepříjemné, zpomalující a neohrabané. Když už jsme u myši, ta v menu vůbec nefunguje a všechno se musí řešit opět klávesnicí. WTF?
Hra obsahuje zase jednou bodovací systém (500 bodů), dva mody obtížnosti, zabudovanou nápovědu (přičemž na easy vám to dovolí přeskočit některé puzzly) a dokonce i alternativní způsoby řešení závěrečných puzzlů tří lokací, které tvoří hlavní část hry tři nepřátelské roboty můžete buď zničit, nebo zneškodnit nenásilně za extra tzw. Gándhí body. To vše by bylo za mně plus, za mně mínus hra dostává za některé náhodně se generující hádanky, výroba protijedu, bludiště na Marsu, nemluvě o všudypřítomných časových limitech. Někdy jde o sekundy, jindy o minuty, i pobyt v jednotlivých časových pásmech je omezen na dvě hodiny, což při zakysnutí rozhodně nepotěší.
Samotné skoky časem jsou řešeny zajímavě - pokaždé se octnete v první lokaci bez ohledu na to, z které další její části jste se do svého času vrátili, nicméně vám zůstávají všechny nalezené předměty. Nevýhodou je, že vždy musíte přetrpět ty samé (nepřeskočitelné) animace.
Příběh je ok, i když se (až na sekvenci v pravěku) všechno odehrává v budoucnosti ve 22.-24. století - pokud jsem správně pochopil, do (i z našeho pohledu) minulosti se hráč vypraví až v dílech následujících. Navíc mě na samotném začátku děsně štvalo, že na mě všichni co chvíli pořvávali, že přijdu pozdě do práce, i když autoři zjevně chtěli, abych si nejprve byt pořádně prolezl, použil wc, sonickou sprchu, pohrál si s účesem, s hologramem a vším možným - a přitom vůbec nehraje roli, jestli to uděláte, nebo ne, protože do rachoty přijdete pozdě tak, jako tak...
A ještě jeden bod musím zmínit - Hra sice běží na (upraveném?) enginu SCUMM a teoreticky nabízí mnoho polí k uložení pozice - ale ve skutečnosti mě hra nechala ukládat pouze na pozici 0, takže jsem musel celou hru dát s jediným savem. WTF podruhé.
Takže, přes několik zajímavých nápadů jsem rád, že mám první díl z krku a pevně doufám, že napodruhé už to bude lepší...
Herní výzva: Hrátky s časem
Tak předně, hra má velice divné ovládání / namapování kláves. Pohybujete se šipkami, ale pohyb není plynulý, ale skokový, navíc jsem měl díky způsobu zobrazení pocit, že bych se mohl ještě víc přiblížit - a ona už to byla zeď. No dobře. Máte inventář (vlevo dole) a implantáty (vpravo dole), mezi nimi pak pole s informacemi o předmětu/implantátu, přičemž v jednu chvíli můžete vidět pouze popisek jednoho, nebo druhého. Tildou vyvoláte inventář, ve kterém se pohybujete šipkami, backspacem vyvoláte přehled implantátů, ve kterých se pohybujete šipkami, následně buď v prostředním poli předmět myší aktivujete nebo myší přetáhnete do herního okna (třetí klávesou pak přepínáte mezi popisky předmětů z inventáře nebo implantátů). Je to divné, je to nepříjemné, zpomalující a neohrabané. Když už jsme u myši, ta v menu vůbec nefunguje a všechno se musí řešit opět klávesnicí. WTF?
Hra obsahuje zase jednou bodovací systém (500 bodů), dva mody obtížnosti, zabudovanou nápovědu (přičemž na easy vám to dovolí přeskočit některé puzzly) a dokonce i alternativní způsoby řešení závěrečných puzzlů tří lokací, které tvoří hlavní část hry tři nepřátelské roboty můžete buď zničit, nebo zneškodnit nenásilně za extra tzw. Gándhí body. To vše by bylo za mně plus, za mně mínus hra dostává za některé náhodně se generující hádanky, výroba protijedu, bludiště na Marsu, nemluvě o všudypřítomných časových limitech. Někdy jde o sekundy, jindy o minuty, i pobyt v jednotlivých časových pásmech je omezen na dvě hodiny, což při zakysnutí rozhodně nepotěší.
Samotné skoky časem jsou řešeny zajímavě - pokaždé se octnete v první lokaci bez ohledu na to, z které další její části jste se do svého času vrátili, nicméně vám zůstávají všechny nalezené předměty. Nevýhodou je, že vždy musíte přetrpět ty samé (nepřeskočitelné) animace.
Příběh je ok, i když se (až na sekvenci v pravěku) všechno odehrává v budoucnosti ve 22.-24. století - pokud jsem správně pochopil, do (i z našeho pohledu) minulosti se hráč vypraví až v dílech následujících. Navíc mě na samotném začátku děsně štvalo, že na mě všichni co chvíli pořvávali, že přijdu pozdě do práce, i když autoři zjevně chtěli, abych si nejprve byt pořádně prolezl, použil wc, sonickou sprchu, pohrál si s účesem, s hologramem a vším možným - a přitom vůbec nehraje roli, jestli to uděláte, nebo ne, protože do rachoty přijdete pozdě tak, jako tak...
A ještě jeden bod musím zmínit - Hra sice běží na (upraveném?) enginu SCUMM a teoreticky nabízí mnoho polí k uložení pozice - ale ve skutečnosti mě hra nechala ukládat pouze na pozici 0, takže jsem musel celou hru dát s jediným savem. WTF podruhé.
Takže, přes několik zajímavých nápadů jsem rád, že mám první díl z krku a pevně doufám, že napodruhé už to bude lepší...
Herní výzva: Hrátky s časem
Lesokraj