Poprvé jsem The Forest hrál v Early Access verzi, kde ještě nebyla linka se ztraceným synem a jenom se tam přežívalo. A já byl naprosto znuděn. Žádný cíl - žádná motivace. Pak tam ten příběh přibyl a já si to konečně užil, ale příběhová část zase zabila ten přežívací prvek, protože přežívat už není nutné. Pro dohrání hry totiž stačí jenom cestovat od jeskyně k jeskyni, kde se to sodovkami a nezkazitelnými čokoládkami jen hemží. Stavění nějaké skrýše je tak úplně k ničemu, protože to vůbec nepotřebujete. Což je možná dobře, protože je stavění spíše špatné. Postavíte si vyvýšenou plošinu - v pohodě. Když byste ji ale chtěli rozšířit, nemůžete navázat na tu již postavenou, ale musíte postavit plošinu novou a snažit se tak nějak od oka trefit výšku plošiny. Ale ať se snažíte sebevíc, jedna plošina bude vždy o pár cenťáku vyšší a mezi plošinami bude díra, kterou můžete propadnout. Cool.
A pak jsou tu souboje. Já vám ti nevím, zda to byl účel, ale mám pocit, že jsem přes polovinu soubojů nějak vycheesoval. Kanibalové neumí plavat, tak přeplavu řeku a zastřelím je lukem z druhého břehu. Kanibalové neumí šplhat po lanech, tak vylezu nahoru a pod sebe naházím dynamit. Hře by mnohem více slušela podoba walking simulátoru, protože atmosféra v jeskyních by se dala krájet a narazíte na několik moc pěkných (čtětě zneklidňujících) momentek. Hratelnost je ale v mnoha ohledech nedotažená a přestože jsem hrál už plnou verzi, pořád na mě hra působí jak z Early Accessu. Na lov srnek se mi třeba nejlépe osvědčila katana, protože mají srnky reflexy jak Lister po Baxterově pálence. Prostě k nim přiběhnete a majznete. Cool
Proč teda tak vysoké číslo? Protože je to s kamarádem neskutečná prča. Mlátíte se nohama kanibalů, trumfujete se o to, kdo udělá větší nechutnost, děláte si naschvály a stavíte si váš vysněný dům (což vás v půlce přestane bavit a do skrýše se už v životě nevrátíte). A tady to srandičkování hra v plné míře podporuje, ačkoliv možná neúmyslně. Pro vlky samotáře bych však hru nedoporučil.
Osobní poznámka: Proč píšu komentář ke hře, kterou jsem hrál naposledy před půl rokem? Proč nepíšu komenty ke hrám do výzvy? Jak můžu prokrastinovat ve svém prokrastinování?
A pak jsou tu souboje. Já vám ti nevím, zda to byl účel, ale mám pocit, že jsem přes polovinu soubojů nějak vycheesoval. Kanibalové neumí plavat, tak přeplavu řeku a zastřelím je lukem z druhého břehu. Kanibalové neumí šplhat po lanech, tak vylezu nahoru a pod sebe naházím dynamit. Hře by mnohem více slušela podoba walking simulátoru, protože atmosféra v jeskyních by se dala krájet a narazíte na několik moc pěkných (čtětě zneklidňujících) momentek. Hratelnost je ale v mnoha ohledech nedotažená a přestože jsem hrál už plnou verzi, pořád na mě hra působí jak z Early Accessu. Na lov srnek se mi třeba nejlépe osvědčila katana, protože mají srnky reflexy jak Lister po Baxterově pálence. Prostě k nim přiběhnete a majznete. Cool
Proč teda tak vysoké číslo? Protože je to s kamarádem neskutečná prča. Mlátíte se nohama kanibalů, trumfujete se o to, kdo udělá větší nechutnost, děláte si naschvály a stavíte si váš vysněný dům (což vás v půlce přestane bavit a do skrýše se už v životě nevrátíte). A tady to srandičkování hra v plné míře podporuje, ačkoliv možná neúmyslně. Pro vlky samotáře bych však hru nedoporučil.
Osobní poznámka: Proč píšu komentář ke hře, kterou jsem hrál naposledy před půl rokem? Proč nepíšu komenty ke hrám do výzvy? Jak můžu prokrastinovat ve svém prokrastinování?
