Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Middle-earth: Shadow of Mordor

  • PC 75
Rozhodně o sobě nemohu říct, že bych se řadil mezi fanoušky univerza Pána Prstenů. První tři filmy jsem viděl a žádné větší nadšení jsem na sobě nepocítil. Pravda, už je to pár let a já byl ještě relativně mladý svišť, ale stále se u mě nedostavila ona chuť se na filmy podívat znovu. Tím pádem si lze lehce odvodit, že pravděpodobnost mého setkání se hrou z LOTR světa je velice, ale velice nízká. Nicméně videoherní hlad mě donutil naťukat do Googlu heslo „best open-world games.“ SoM mi vyskočil mezi prvními. Spolu s ním nějaký ten Assassin. Po důkladném pročtení recenzí a taky vlivem toho, že Assassíny jsem hrál už tři a u žádného jsem nevydržel více než dvě hodiny, jsem nakonec zvolil Middle-earth. A jak ten můj experimentální výlet do krajiny mnou neprobádané dopadl?

Nejprve jsem se cítil velice zmaten. Už úvodní cutscény ve mně vzbuzovaly nepříjemný pocit, že jakožto „nefanoušek“ LOTR budu mírně zmaten. Poté, co jsem spatřil prvního elfa, měl jsem chuť hru zase vypnout. Já vím, že elfové jsou jedna z nejdůležitějších frakcí ve všech fantasy světech, ale já je prostě nemám rád (omlouvám se všem fandům) :-D

V několika dalších okamžicích jsem si osvojil základní bojové dovednosti. Nedávno jsem pařil Batmana, takže zdejší bojový systém pro mne nebyl nijak zvlášť složitý. Záhy jsem byl konečně uvržen do Mordoru. Na můj vkus se na mě vysypalo až příliš velké množství informací – přepínání mezi postavami, systém armády skřetů, vylepšování dovedností, runy, vysávání nepřátel, šípy a já nevím co ještě. V duchu jsem si říkal: „nepanikař – ty se do toho dostaneš!“ A víte co? Dostal. Stačilo mi zabít pár skřetů, splnit asi dva úkoly, vylepšit si dovednosti a konečně – zabít prvního skřetího pohlavára. Nebudu jistě první ani poslední, kdo vychválí tolikrát skloňovaný NEMESIS systém – tedy způsob, jakým se ve hře obměňují válečně řady skřetů. To byla věc, která mě okamžitě oslovila a donutila mě se do hry hlouběji ponořit. V pozdější části hry se odemkne možnost rekrutovat na svou stranu skřetí pěšáky a hra tím získává nový rozměr. No, a hlavně to dost pomáhá v situacích, kdy jsem nedopatřením spustil poplach. Jinak jsem se (jako ve všech hrách, které to umožňují) soustředil především na stealth. Efektivní je ale i Assassinské skákání přes překážky, ze střechy na střechu a vůbec celá ta „parkourová“ interakce s prostředím. A když se k tomu přidá možnost osedlat si ty krvelačné potvory, které mě nesčetněkrát zabily, je radost tuhle hru hrát.

Příběh sice není bůhví jak originální, či poutavý (daleko raději jsem plnil likvidační úkoly), ale rozhodně neurazí. Zhruba v polovině hry mě všechny ty řeči o prstenech donutily podívat se alespoň zběžně na Wikipedii, abych si doplnil mezery ve znalostech místního světa. A ve finále jsem se docela i začetl :-) Rozhodně mi to pomohlo se více orientovat v motivech postav ve hře. Co mě trochu zklamalo, byl závěrečný boss, neboť jeho likvidace byla přinejmenším snadná a nepříliš zajímavá. Bitva před jeho samotnou konfrontací byla sice perfektní, ale onen hošan mě trošičku zklamal.

Audiovizuál je dle mého lepší nadprůměr. Na grafiku si sice nijak zvlášť nepotrpím, protože kdyby jo, asi bych se utopil v potoce vlastních slz z toho, jak málo her spustím na svém stařičkém notebooku :-D Skřeti jsou zde ale patřičně odporní a druhý svět, do kterého se v polovině hry dostanete, vypadá opravdu krásně – ale to by vypadalo asi i průměrné české sídliště po několika hodinách strávených ve vypleněné, pekelné krajině z první poloviny hry :-D

Trochu mě zklamal fakt, že po dohrání hlavní příběhové linky, už není tak nějak motivace nic dalšího dělat. Samozřejmě, herní svět je nadále plný výzev, soubojů a vedlejších questů, ale neznámo proč mě chuť do hry záhy opustila.

Sečteno, podtrženo: bavil jsem se. Bavil jsem se náramně, až jsem byl překvapen jak moc mě tento žánr může upoutat. Trochu zamrzí bugy, ale až na dva záseky v textuře vyžadující restart šlo spíše o kosmetické vady. Rozhodně mohu s čistým svědomím doporučit všem, kteří si chtějí zahrát fungující open-world a nevadí jim zasazení do fantasy světa.

Pro: Nemesis, souboje, vylepšování postavy, luk, grafika

Proti: Závěr mohl být epičtější, po dohrání rychlá ztráta zájmu o hru, bugy

+16