Risen 3 zakončil další Piraňáckou sérii rozporuplným způsobem. Celá série působí nekonzistentně, co díl to jiné prvky a tentokrát i jiná postava. Chybí tu ty důvěrně známé maličkosti jako v Gothicu. Zažité postavy, které by celý příběh odvypravěli a neustále předělávaná Patty to nezachrání.

Risen 3 má opravdu rozsáhlý svět s ekonomikou a questy, které poskytují zajímavou náplň na desítky hodin. A vždycky potěší možnost poctivě si vymaxovat postavu a likvidovat legie nepřátel. Na druhou stranu je ale Risen 3 velice lehký. Už od začátku pomáhají lidé z posádky, hra tak ztrácí nutnost taktizovat a hráč nemá ten pocit spokojenosti, když se z kořisti stává lovec. Počet ostrovů je fajn, z počátku jsou ale všechny na jedno brdo. Zvlášť zamrzí nejednotnost v jejich atmosféře, takže jsem si místy připadal jako bych hrál úplně jinou hru. Spíše než návrat ke kořenům, to působí jako slepenec prvního a druhého dílu.

Mohl být využit charakter původního hrdiny, o tom novém lze říct jen to, že je sprostější než dlaždič. Takže jediné, co zůstává známější a určitým pojivem, jsou Titáni. Ovšem neuvádí je žádná zajímavá mytologie a působí dojmem náhodně vygenerovanych nepřátel.

V rámci gameplaye se jedná o velice zábavné Rpg, zároveň ale poukazuje na to, že pouze převedený gothicovský koncept do nového kabátu zkrátka nestačí. Škoda, je ale čas opustit zajeté šablony a riskovat novější formu.

Hře dávám 70%, je to stále pěkný nadprůměr, né však u Piranha Bytes.. :D Hurá na Elex