Musím říct, že toto Geraltovo dobrodružství mě ze všech dosavadních Witcherů bavilo asi nejvíc, na čemž má dozajista velký podíl i fakt, že bylo tak krátké. Já a Witcher série totiž nejsme zrovna největší kamarádi. Ano, přesně tak. Jsem jeden z těch pěti lidí ve vesmíru, který nejen, že neuctívá tuto ságu jako modlu, ale navíc ani nemám ráda Geralta. Čím to? Je to velmi jednoduché - nejsem cílová skupina. Tudíž Witcher pro mě bude vždycky jen další z řady RPG, které má sice úchvatný audiovizuál, ale prázdný příběh o bourákovy, který klátí příšery a ženské a srdceryvně miluje svou životní lásku, aby jí zahnul na každém rohu, protože s ním přece žádná neotěhotní. No řekněte, nezní to jako prostá pánská fanfiction či snad dokonce pánský ekvivalent Twilightu? Což mi připomíná, jak mě vždycky dostává do kolen když dorazím do nějaké zapadlé, zapomenuté vesnice, abych tam našla 20 supermodelek s perfektní postavou, make-upem a účesem. :D Ale neberte mě špatně, netvrdím, že je to špatná série, protože kdyby se mi to fakt nelíbilo, tak nedohraju ani jedničku. Jen do toho prostě nejsem tak zažraná jako ostatní a celkově ten hype okolo mi mé dojmy ještě víc kazí.

Ale zpět k DLC. Co se mi líbilo, byl konečně hlavní příběh, který za něco stál, protože v předchozích dílech mě vždycky bavily hlavně side questy a ten hlavní, roztahaný a občas i nesmyslný, jsem musela nějak přetrpět. Dál bych určitě pochválila postavy, protože jen inteligentní krasavice Shani sama shrábne do kapsy celé ženské osazenstvo původních dílu a to mě přitom v jedničce paradoxně vůbec nezaujala. Stejně tak se mi líbili i oba "záporáci" a takový Vlodimir je kapitola sama pro sebe. Co se mi naopak nelíbilo je, že to občas celé zase působilo jako interaktivní film, kdy člověk půl hodiny sleduje cut scene, aby pak nějak odklikal rozhovor, který celou situaci stejně vůbec nezmění. Stejně tak jsem za ty dva roky od dohrání původní hry už úplně zapomněla ovládání, takže to byl na začátku trochu boj.