Virtu Cop je mé první setkání s tímhle střílecím arcade žánrem. Musím říct, že to rozhodně nebylo špatné.

PC verze má tu výhodu, že si můžete nastavit všechno, kvůli čemu jste do automatu museli házet mince. Můžete si teda obtížnost nastavit jak chcete. Od nervy drásající frustrace po procházku růžovou zahradou, kdy nemusít moc řešit, kolik zabijete civilů nebo schytáte ran. Na PC poměry hra nabízí žalostně málo obsahu. Jen 3 epizody + jedna navíc. Díky tomu, že hra neobsahuje checkpointy, to může chvíli vydržet.

Je to odpočinkové střílení. Hra vás procvičí v postřehu a paměti. Trochu mě štvalo to neustálé barevné blikání všeho. Ve velké vřavě jsem občas ztrácel kurzor myši. Taky mi trochu vadilo zbytečně složité nabíjení. Proč proboha dvojklik? Mělo to snad procvičovat skill z myší? Ve vypjatějších chvílích, kdy potřebujete rychle střílet a nabíjet, to bylo někdy k vzteku. Věřim, že tyhle věci ale hráči na automatu nemuseli řešit. Je to věrná konverze.

Grafika v roce 1994 musela vedle tehdejší PC grafiky vypadat ultrarealisticky nádherně. Po třech letech to pořád vypadalo docela dobře. Virtua Cop je hodně zábavná hra. Celou dobu jsem se bavil a věřím tomu, že se budu bavit i u druhého dílu.

Herní výzva: Válka Periferií (normal)