Je to príma, když se jednou za čas vyloupne hra, která vybočuje z vyšlapaného koridoru a přinese něco nového (nebo alespoň neokoukaného), milého a povedeného. U Old Mans Journey jsem už ze screenshotů měl jasno, že tohle bude fajn záležitost, která mě bude bavit. Trefa, hra mě nezklamala.
Old Man's Journey je adventura, u které se nespěchá. K jejímu vychutnání je třeba k ní správně přistoupit. To znamená dát se večer do klidu, ztlumit světla a nalít si sklenku dobrého červeného vína. Nuže o co tu vlatně jde? Do rukou se vám dostane vysloužilý námořník, kterého je třeba bezodkladně dostat do cíle jeho poslední velké cesty. Ta je rozdělena na řadu herních obrazovek, kterými musí senior procestovat. To znamená, že pomocí myši upravujete okolní terén a odstraňujete překážky, aby vytvořil schůdnou cestu do další lokace. Stojí stařec v nížině a potřebuje se dostat přes hory? Klikněte na nejbližší kopec a táhnutím ho snižte tak, aby se úpatím spojil s rovinou, na které stojíte. Je to jednoduché a překvapivě chytlavé.
Apropó obrazovky. Grafické zpracování je jednoduše výborné. Pestré, ručně kreslené lokace jsou důkazem péče, které se hře od vývojářů dostalo a z fleku by mohly sloužit jako základ pro luxusní večerníček. Putování mezi obrazovkami je přerušováno vzpomínkami námořníka pokaždé, když doputujete na odpočinkové místo. To se pak rozběhne video s některou ze zásadních událostí námořníkova života, postupně se tak odhaluje jeho životní příběh a vy začínáte tušit proč a kam vlastně jdete. Na emoce je ve hře vůbec kladen velký důraz, příběhová linka rozvíjí sladkobolnou a melancholickou zápletku, a to i za cenu občasného odstavení hráče do role diváka omezujícího se na příležitostné kliknutí myší.
Old Man's Journey představuje ve výsledku něco, co je částečně uměním a částečně hrou. Nebo možná lépe řečeno hrou neobyčejně zulíbanou uměním, což v tomto případě není na škodu. Jde o neobyčejně milou a záležitost, která dokáže přimět k zamyšlení a zároveň skončí dřív, než začne nudit. Herní doba jsou sice pouhé 2 – 3 hodiny, o to víc je ale zážitek intenzivní.
Old Man's Journey je adventura, u které se nespěchá. K jejímu vychutnání je třeba k ní správně přistoupit. To znamená dát se večer do klidu, ztlumit světla a nalít si sklenku dobrého červeného vína. Nuže o co tu vlatně jde? Do rukou se vám dostane vysloužilý námořník, kterého je třeba bezodkladně dostat do cíle jeho poslední velké cesty. Ta je rozdělena na řadu herních obrazovek, kterými musí senior procestovat. To znamená, že pomocí myši upravujete okolní terén a odstraňujete překážky, aby vytvořil schůdnou cestu do další lokace. Stojí stařec v nížině a potřebuje se dostat přes hory? Klikněte na nejbližší kopec a táhnutím ho snižte tak, aby se úpatím spojil s rovinou, na které stojíte. Je to jednoduché a překvapivě chytlavé.
Apropó obrazovky. Grafické zpracování je jednoduše výborné. Pestré, ručně kreslené lokace jsou důkazem péče, které se hře od vývojářů dostalo a z fleku by mohly sloužit jako základ pro luxusní večerníček. Putování mezi obrazovkami je přerušováno vzpomínkami námořníka pokaždé, když doputujete na odpočinkové místo. To se pak rozběhne video s některou ze zásadních událostí námořníkova života, postupně se tak odhaluje jeho životní příběh a vy začínáte tušit proč a kam vlastně jdete. Na emoce je ve hře vůbec kladen velký důraz, příběhová linka rozvíjí sladkobolnou a melancholickou zápletku, a to i za cenu občasného odstavení hráče do role diváka omezujícího se na příležitostné kliknutí myší.
Old Man's Journey představuje ve výsledku něco, co je částečně uměním a částečně hrou. Nebo možná lépe řečeno hrou neobyčejně zulíbanou uměním, což v tomto případě není na škodu. Jde o neobyčejně milou a záležitost, která dokáže přimět k zamyšlení a zároveň skončí dřív, než začne nudit. Herní doba jsou sice pouhé 2 – 3 hodiny, o to víc je ale zážitek intenzivní.
The Next Big Thing