Hodnocení singleplayeru.

Pokud bych měl tento díl série něčím charakterizovat, pak určitě slovy "návrat ke kořenům". Pryč je autoheal, pryč jsou futuristické zbraně, drony a roboti. Máme tu opět druhou světovou, kterou jsme tu ve hrách již dlouho neviděli. Jak se ale povedla hra jako taková?

Musím se přiznat, že první a druhou misí mě CoD: WWII ne a ne chytnout. Rozjezd byl poměrně pomalý, vylodění na Omaze na můj vkus slabé a zkrátka to nebylo úplně ono. Naštěstí hned třetí mise nabídla skvělou akci, jak vystřiženou ze starých dobrých CoD, a tato vysoká laťka vydržela až do konce hry (extra pochvala za koncentrační tábor, výborný nápad).

V podstatě se dá říct, že WWII nabízí vše, co se mi na starých dílech líbilo. Likvidace nepřátelské techniky, infiltrace, obsazení základny, krytí ostřelovačkou z věže kostela, tanková a letecká bitva, zběsilé honičky - nic z toho nechybí a kromě trochu krkolomného ovládání tanků a letadel nemám k ničemu sebemenších výhrad. Škoda, že kampaň nemá alespoň o 5 misí víc, vůbec by mi to nevadilo. Hratelnost je totiž skvělá, jak se hra po druhé misi rozjede, už vás nepustí :-)

Je fakt, že tentokrát se hra věnuje více osobní rovině vojáků než vojenským akcím jako takovým, ale není to nic, za co bych autorům nadával, naopak, například mise se záchranou holčičky byla sice trochu účelová, ale její průběh mě překvapil a to se určitě počítá. Spíše mi trochu vadilo, že z německých vojáků padala ruská zbraň PPSh-41 - ano, tato zbraň se sice koncem války na německé straně používala, ale stejně mi přijde, že ji tam vývojáři dali jen proto, že tentokrát za Rusy nehrajeme a chtěli mít co nejpestřejší arzenál. Jako zápor to nicméně neberu.

Grafické zpracování se povedlo na jedničku, chvílemi se mi skutečně zdálo, že sleduji spíše válečný film. Za zmínění stojí zejména obličeje postav, které patří mezi to nejlepší, co jsem zatím ve hrách viděl. Zde není absolutně co vytknout, hardwarové nároky navíc nejsou nijak přehnané. Hudba není špatná, ale bohužel se mi zdála oproti ostatním zvukům dost utlumená a kromě hlavního motivu si zbytek skladeb vůbec nevybavím. Zvuky zbraní se mi pak zdály příliš umělé, nerealistické. Nedá se nic dělat, dokonalá zvuková a hudební stránka prvního Call of Duty zůstala stále nepřekonaná.

Stejně tak zůstalo nepřekonané první Call of Duty. Přesto je WWII více než důstojným pokračováním, které přináší vše, co na této sérii milujeme (pokud je vám proti srsti, vůbec s touto hrou neztrácejte čas), a jsem opravdu rád, že se vrátila do prostředí druhé světové války, kde koncekonců začala. Osobně doufám, že se v této době bude odehrávat i příští díl - je přece tolik bitev, které na přenesení do interaktivního prostředí teprve čekají, stane se-li tak, určitě opět kupuju!