Pokud jako já také s každou další odehranou japonskou hrou máte větší a větší pocit, že měli Američané po válce bagrama nahrnout Japonsko do moře, zkuste zatnout zuby a dát Valkyria Chronicles šanci. Má totiž dvě zásadní pozitiva. Dobrý level design a gameplay s poměrně originálními a dobře zpracovanými nápady.
Svět je tak roztomile retardovaný, že se pro válečnou hru a válku obecně ani nehodí. Tam, kde Call Of Duty a další sypou jedno macho uřvané hovado za druhým, jde Valkyria Chronicles na věc z druhého konce, takže je zde až na pár výjímek každý zase vysmátý idiot, ať se takřka dějě, co se děje. Máme tady dokonce i pokus nějaký vývojový oblouk u postav, ale nic co by dokázalo překročit hranici nudy, předvídatelnosti a místy i dost trapnosti.

Nicméně z toho nic moc nevadí. Příběh je jen klasická japonská stereotypní a otravná vata, která vyplňuje čas mezi jinak dobře udělanými levely, které jsou všechny výjimečné, někdy představují výzvu a výborně drží pozornost. Příště míň žoviálního a infantilního kecání a víc gameplaye.