Zpráva o vydání Alien: Isolation ve mně mimo touhy si ho zahrát vyvolalo také vzpomínky na úžasné AvP a AvP2. Říkal jsem si, že bych je rád vyzkoušel znova, ale pak jsem uviděl Aliens vs Predator z roku 2010, tedy titul, který mě minul. Nadchnul jsem se pro věc a hlásek v mojí hlavě šeptal: "Sakra, na tom se přece nedá nic podělat! To bude pecka!". Hlásek v mojí hlavě kecal.
Velmi rád hře pochválím několik věcí. V první řadě to bude grafické zpracování. Jelikož už nejsme tolik omezeni technologií, mohou i tito dva extrémně oblíbení mimozemšťané vypadat k světu. Modely jsou prostě povedené, což se dá říct (až na výjimku útočného skoku predátora a zmateného pobíhání po nakloněných površích aliena) i o jejich pohybu. To samé platí o prostředí, takže tam, kde jsem byl kupříkladu já z prvního AvP zvyklý na holé stěny s texturou Xenomorphího hnízda, se nyní rozprostírá krásně plastické slizské cosi, na co bych pravděpodobně ve skutečnosti nesáhnul ani čtřmetrovou tyčí.
Dalším velkým plusem je zvuková kulisa. Nemluvím ani tak o hudbě (byla tam vůbec nějaká?) jako spíš o zvucích, které vydávají Vetřelec i Predátor. Nicméně na mě působilo trochu trapně, když jsem slyšel některé zvuky, které byly "ušislyšně" použity z filmů nebo předchozích her.
Tady ale končí veškeré klady této hry. Ať totiž vypadá dobře jak chce, ve skutečnosti se hraje pěkně na pussy (jak by řekl Miloš Zeman). Téměř všechno je totiž řešeno sice hezky vypadající animací, která ale zásadním způsobem zabíjí hru samotnou. Příklad - efektivní zabití protivníka - povalit na záda a provést dokončovací pohyb. Jenže ejhle! Dokončovací pohyb trvá asi deset vteřin, takže pokud kolem vás pobíhá ještě nějaký nepřítel, na 98% je po srandě.
A tohle platí pro naprosto všechny animace. Například léčení za Predátora je ryzí porod - utíkáte před vetřelcem, ale protože animace pro léčení za běhu prostě neexistuje, musíte zastavit, vyléčit se během běžné chůze a tím dovolit náruživému vetřelci vrazit drápy přesně na místo, které jste si právě zakápli tyčkovou modrou skalicí.
Další katastrofa je výběr zbraní. Vždyť ten chudák Mariňácká ani nemá pořádně čím střílet! A predátor, který v první řadě spoléhá na čepele je další blbostí, která v kontrastu s výzbrojí z minulých dílů působí spíš jako výsměch. Mimochodem - mariňák, co dává pěstí Vetřelci? Ježíši!
Další nekompromisní kritika letí k protivníkům, kteří jsou až nemožně vytrvalí (že by Vetřelce nenaporcoval disk? To je přece blbost! A combistick teleportující se zpátky? To už je drzost!). V kombinaci s debilními animacemi, které nejdou přerušit, pak plně vyzbrojeného predátora zlikviduje klidně jeden Vetřelčí plaváček (vetřelec bez noh), protože milý predátor zrovna se slastným mručením přidává do své sbírky hlav s páteřemi šestnáctý exemplář.
To nejvíc nezapamatovatelné z celé hry je pak její příběh. Rád bych řekl, že je naprosto tupý, že jsem si musel měnit trenky nebo že jsem u něj plakal jako želva. Jenže já to říct nemůžu, protože jsem vždycky kvůli totální nudě po pár vteřinách zapomněl, co se vlastně zrovna stalo. Kdybych měl charakterizovat příběhy každé strany - Mariňák: přežij; Alien: najdi mámu; Predátor: slož myslivecké zkoušky.
Suma sumárum - tahle hra je špatná pro fanoušky čehokoliv ze strany Aliena nebo Predátora. Není děsivá, není ani akční (spíš frustrující) a co nejhůř, není ani zábavná. Nepřerušitelné animace vytrvale pijí hráči krev napříč celou hrou a chaos, který působí při bojích nablízko se rovná apokalypse. Děkuji, už nikdy více. Je nebetyčnou ostudou, že o 11 let starší hra je na tom po stránce zábavnosti lépe.
Velmi rád hře pochválím několik věcí. V první řadě to bude grafické zpracování. Jelikož už nejsme tolik omezeni technologií, mohou i tito dva extrémně oblíbení mimozemšťané vypadat k světu. Modely jsou prostě povedené, což se dá říct (až na výjimku útočného skoku predátora a zmateného pobíhání po nakloněných površích aliena) i o jejich pohybu. To samé platí o prostředí, takže tam, kde jsem byl kupříkladu já z prvního AvP zvyklý na holé stěny s texturou Xenomorphího hnízda, se nyní rozprostírá krásně plastické slizské cosi, na co bych pravděpodobně ve skutečnosti nesáhnul ani čtřmetrovou tyčí.
Dalším velkým plusem je zvuková kulisa. Nemluvím ani tak o hudbě (byla tam vůbec nějaká?) jako spíš o zvucích, které vydávají Vetřelec i Predátor. Nicméně na mě působilo trochu trapně, když jsem slyšel některé zvuky, které byly "ušislyšně" použity z filmů nebo předchozích her.
Tady ale končí veškeré klady této hry. Ať totiž vypadá dobře jak chce, ve skutečnosti se hraje pěkně na pussy (jak by řekl Miloš Zeman). Téměř všechno je totiž řešeno sice hezky vypadající animací, která ale zásadním způsobem zabíjí hru samotnou. Příklad - efektivní zabití protivníka - povalit na záda a provést dokončovací pohyb. Jenže ejhle! Dokončovací pohyb trvá asi deset vteřin, takže pokud kolem vás pobíhá ještě nějaký nepřítel, na 98% je po srandě.
A tohle platí pro naprosto všechny animace. Například léčení za Predátora je ryzí porod - utíkáte před vetřelcem, ale protože animace pro léčení za běhu prostě neexistuje, musíte zastavit, vyléčit se během běžné chůze a tím dovolit náruživému vetřelci vrazit drápy přesně na místo, které jste si právě zakápli tyčkovou modrou skalicí.
Další katastrofa je výběr zbraní. Vždyť ten chudák Mariňácká ani nemá pořádně čím střílet! A predátor, který v první řadě spoléhá na čepele je další blbostí, která v kontrastu s výzbrojí z minulých dílů působí spíš jako výsměch. Mimochodem - mariňák, co dává pěstí Vetřelci? Ježíši!
Další nekompromisní kritika letí k protivníkům, kteří jsou až nemožně vytrvalí (že by Vetřelce nenaporcoval disk? To je přece blbost! A combistick teleportující se zpátky? To už je drzost!). V kombinaci s debilními animacemi, které nejdou přerušit, pak plně vyzbrojeného predátora zlikviduje klidně jeden Vetřelčí plaváček (vetřelec bez noh), protože milý predátor zrovna se slastným mručením přidává do své sbírky hlav s páteřemi šestnáctý exemplář.
To nejvíc nezapamatovatelné z celé hry je pak její příběh. Rád bych řekl, že je naprosto tupý, že jsem si musel měnit trenky nebo že jsem u něj plakal jako želva. Jenže já to říct nemůžu, protože jsem vždycky kvůli totální nudě po pár vteřinách zapomněl, co se vlastně zrovna stalo. Kdybych měl charakterizovat příběhy každé strany - Mariňák: přežij; Alien: najdi mámu; Predátor: slož myslivecké zkoušky.
Suma sumárum - tahle hra je špatná pro fanoušky čehokoliv ze strany Aliena nebo Predátora. Není děsivá, není ani akční (spíš frustrující) a co nejhůř, není ani zábavná. Nepřerušitelné animace vytrvale pijí hráči krev napříč celou hrou a chaos, který působí při bojích nablízko se rovná apokalypse. Děkuji, už nikdy více. Je nebetyčnou ostudou, že o 11 let starší hra je na tom po stránce zábavnosti lépe.
Yes, Your Grace
Pro: Grafické zpracování, zvuky, zajímavé vychytávky Predátora
Proti: NUDA!, absence kvalitního příběhu, nepřerušitelné animace by měla řešit španělská inkvizice, nedostatek zbraní, spousta nesrovnalostí vzhledem k filmům a hrám, nedomyšlené nebo protivné herní prvky