Alien Rage je od City Interactive Games, kteří za sebou měli většinou továrnu na rychlokvašky a hry mizerné kvality. Nyní se už situace zlepšuje, a místo herního odpadu, produkuje dobré a nadprůměrné hry. Které se dají i hrát a dohrát bez psychické újmy.
Hra hned po spuštění zaujme svým vizuálem a grafikou která vypadá fakt parádně a vše pěkně hýbe a vybuchuje. Design nepřátel už tak slavný není, vypadají někteří jak roboti z Transformerů a jejich varianty jsou si dost podobné.
Hlavní hrdina mariňák Jack musí zlikvidovat na celém asteroidu armádu nepřátel, kteří na něj všude čekají a popasovat se s několika bossy. Základní obtížnost chalinge je opravdu už nepříjemně nesmlouvavá. Stačí jeden až dva nepřátele aby dostali hrdinu pod palbu a už je mrtvý. Není tu žádný cover systém, tudíž se musí přebíhat po místnosti které skoro nenabízí žádný kryt. Takže taktika je spíš zdrhnout někam za roh do místnosti, a zde počkat až za Jackem přiběhnou nepřátelé jak krysy za flétnistou.
A to je největší kámen úrazu celé hry. Přestřelená obtížnost zvláště v pozdějších fázích budete chcípat pravidelně. Když jste v místnosti kde nepřátele mají snipery, do toho raketomety, a ještě nepříjemné protivníky co jsou neviditelní a nabíhají s brokovnicí před vás a ještě k tomu vás dokáží ochromit, říkáte si jaké masochisty tohle napadlo.
O tom je vlastně celá hra. Dojdu do místnosti kde se zhmotní nepřátelé a nabíhají na mě. Přežiji a zlikviduji je a jdu dál kde mně čeká to samé. A na konci některých misí čeká boss, který toho vydrží extrémně dost navíc vybaven arzenálem, který při první chybě pošle hráče pod kytky. Design úrovní taky moc variability nenabízí, jelikož ty chodby a ta stanice bude stále stejná.
Přesto píši že je to průměr, ze začátku mě hra i bavila, měla místa kde i překvapila vozidlem, jenže čím déle se hraje tím více roste počet zákeřnějších nepřátel a jejich množství kdy už to přestane být zábavou ale spíše frustrací.
Hra hned po spuštění zaujme svým vizuálem a grafikou která vypadá fakt parádně a vše pěkně hýbe a vybuchuje. Design nepřátel už tak slavný není, vypadají někteří jak roboti z Transformerů a jejich varianty jsou si dost podobné.
Hlavní hrdina mariňák Jack musí zlikvidovat na celém asteroidu armádu nepřátel, kteří na něj všude čekají a popasovat se s několika bossy. Základní obtížnost chalinge je opravdu už nepříjemně nesmlouvavá. Stačí jeden až dva nepřátele aby dostali hrdinu pod palbu a už je mrtvý. Není tu žádný cover systém, tudíž se musí přebíhat po místnosti které skoro nenabízí žádný kryt. Takže taktika je spíš zdrhnout někam za roh do místnosti, a zde počkat až za Jackem přiběhnou nepřátelé jak krysy za flétnistou.
A to je největší kámen úrazu celé hry. Přestřelená obtížnost zvláště v pozdějších fázích budete chcípat pravidelně. Když jste v místnosti kde nepřátele mají snipery, do toho raketomety, a ještě nepříjemné protivníky co jsou neviditelní a nabíhají s brokovnicí před vás a ještě k tomu vás dokáží ochromit, říkáte si jaké masochisty tohle napadlo.
O tom je vlastně celá hra. Dojdu do místnosti kde se zhmotní nepřátelé a nabíhají na mě. Přežiji a zlikviduji je a jdu dál kde mně čeká to samé. A na konci některých misí čeká boss, který toho vydrží extrémně dost navíc vybaven arzenálem, který při první chybě pošle hráče pod kytky. Design úrovní taky moc variability nenabízí, jelikož ty chodby a ta stanice bude stále stejná.
Přesto píši že je to průměr, ze začátku mě hra i bavila, měla místa kde i překvapila vozidlem, jenže čím déle se hraje tím více roste počet zákeřnějších nepřátel a jejich množství kdy už to přestane být zábavou ale spíše frustrací.
