skvělé překvapení. nemá cenu psát o době hraní, o hratelnosti. toto není hra, spíše interaktivní audiovizuální dílo, ve kterém hráč prostřednictvím postavy prochází domem, který je zároveň nositelem děje. jeden (dá se říci, ze tří příběhů) je hlavním a má hlavní podíl na opar záhady, kterým je narativní linka hry obklopena. podle interakce hráče s protředím se postupně odkrývají střípky příběhu. Velmi oceňuju promakaný syžet pracovitých autorů hry, který vás, díky atmosféře (náznaky v podobě objektů, zvukových ruchů) může dovést k mylné interpretaci fabule. Hra se po mě stala unikátní ještě v jedné věci- tzv. fénoménu melancholie po dřívějších dobách - jak bylo například skvěle ukázané ve výtečném Allenově filmu Půlnoc v Paříži - domněnka, že dříve nebyl život tolik uspěchaný, určitá vznešenost let dávno minulých. V tomto vizuálním románu se ocitáme v roce 1995, tedy v době nedávné, i přesto, hlavně díky vizuálnímu zpracování tento druh melancholie na mě fungoval. Do nynějška jsem se nesetkal s jakoukoliv knihou, filmem nebo hrou, kde by "stesk po nedávné minulosti fungoval, když už byl záměrem". Well done