Druhý Day of the Tentacle jsem neočekával, ale kvalitní nebo alespoň průměrnou adventuru ano. Broken Age, i přes nesporné produkční kvality, však upadl po prvotním dobrém dojmu do mdlé, a nepříliš zábavné hry. A za krátkost jsem tak byl v konečném důsledku rád.

Pozitivní výčet začíná a končí u audiovizuálního provedení – dabing je zcela profesionální (zvláště, pokud je většina adventuristů zvyknuta z posledních let na anglický dabing u německé produkce) a vizuální stránka je dostatečně unikátní a zajímavá. Sporným bodem jsou pro mě dialogy, které nespatřuji jako nijak výrazněji kvalitně napsané a děj se plně ukáže až po druhé části. Úkoly a problémy tvoří takový standard, stejně jako vykreslení ústřední dvojice a okolí.

Jako charakteristické slovo pro Broken Age bych zvolil „neutrální“ (čímž však může plně dokázat svůj kickstarterový původ). Nemůže zcela urazit, humor je takový nijaký a pointa se točí okolo pro dnešní dobu běžné téma silné individuality a vzepření se (v mezích) okolnostem. V svém důsledku tak hra, která pro mě nebyla špatná ani dobrá, ale pouze zapomenutelná. A to je to nejhorší možné označení díla.