Hororová adventura z vod AGS enginu. Příběh vychází z klasického schématu "mystery house" a jeho hrdinou je soukromý detektiv, který v opuštěné vile na přání svého přítele pátrá po závěti bývalého majitele. Že nakonec nalezne něco zcela jiného samozřejmě není třeba naznačovat. Graficky ani zvukem hra nijak nevybočuje ze standartu AGS, sázejíc především na příběh a tísnivou atmosféru.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tom The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tom The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.
Hororová adventura z vod AGS enginu. Příběh vychází z klasického schématu "mystery house" a jeho hrdinou je soukromý detektiv, který v opuštěné vile na přání svého přítele pátrá po závěti bývalého majitele. Že nakonec nalezne něco zcela jiného samozřejmě není třeba naznačovat. Graficky ani zvukem hra nijak nevybočuje ze standartu AGS, sázejíc především na příběh a tísnivou atmosféru.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tom The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tom The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.
Hororová adventura z vod AGS enginu. Příběh vychází z klasického schématu "mystery house" a jeho hrdinou je soukromý detektiv, který v opuštěné vile na přání svého přítele pátrá po závěti bývalého majitele. Že nakonec nalezne něco zcela jiného samozřejmě není třeba naznačovat. Graficky ani zvukem hra nijak nevybočuje ze standardu AGS, sázejíc především na příběh a tísnivou atmosféru.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tomu The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.
Hra vyniká netradičním, byť trochu krkolomným, ovládáním - veškerý pohyb, akce i práce s inventářem jsou řízeny přes klávesnici a myš si zde ani neškrtne. Nejen díky tomu The House That Ate My Soul připomíná klasiku z pera Roberty Williams, první příběh Laury Bow. Nihilyst své dílo bohužel vypustil s několika otravnými bugy, nicméně později naštěstí vydal opravenou verzi.