Red
Kudy chodil, tudy krad, sociální demokrat.
Při pohledu na dnešní tristní situaci bez autentické pravice a levice ať už doma či v zahraničí asi málokoho nenapadne myšlenka, že se historie opakuje a to co zažíváme teď, zažívali naši předci v jiné kvalitě v minulém cyklu. V tomto scénáři máme možnost alternativní historie výmarské republiky, nikoliv však za senilního Hindenburga či naivního Papena ve formě grand strategy, ale za partaj sociální demokracie, historicky paralyzovanou vnitřními konflikty a celkovou strukturou německého státu.
Na historických strategiích mě nebaví jen posunování jednotek či posunování ukazatelů, ale právě alternativní historie. To funguje i tady, byť pouze v textové podobě. Přesvědčíte černoprdelníky, že ježíš byl vlastně první socialista? Nebo zradíte marxistické ideály a budete oportunisticky pomáhat liberálům zachovat kapitalismus prostřednictvím škrtů? Nebo zlikvidujete umírněné a začnete dělat revoluci s komunisty? Zezačátku s 30 procenty preferencí to vypadá jako snadný úkol, no velká hospodářská krize a nacisté vám socialismus s lidskou tváří rádi zadupou.
I když se jedná o tahovou textovou strategii s trochou hudby a obrázky, tak nejde jenom o lineární postoupnost dobrých a špatných voleb. Spíše připomíná klasickou hru Dictator, ovšem svázanou historickými reáliemi. Hra má strategickou hloubku a ovlivňuje ji řadu ukazatelů, přitom se pořád jedná o jednoduchou hodinovou hru se slušnou znovuhratelností. Důležitou roli nehrají jenom zdroje, ale i vztahy s ostatními frakcemi, včetně těch uprostřed strany, takže v jedné konstelaci může být ta stejná volba dobrá a v jiné konstelaci špatná. A mnohé volby se stávají nedostatkem rozpočtu či vztahů nedostupné. Divokou kartou jsou třeba vaši poradci, které můžete v průběhu měnit a používat jejich zvláštní schopnosti.
Hru jde hrát v prohlížeči a je na ní několik modů, dávající více událostí i prodloužení scénáře o pár let. Vyšlo volné pokračování Social Democracy: Petrograd 1917.
Při pohledu na dnešní tristní situaci bez autentické pravice a levice ať už doma či v zahraničí asi málokoho nenapadne myšlenka, že se historie opakuje a to co zažíváme teď, zažívali naši předci v jiné kvalitě v minulém cyklu. V tomto scénáři máme možnost alternativní historie výmarské republiky, nikoliv však za senilního Hindenburga či naivního Papena ve formě grand strategy, ale za partaj sociální demokracie, historicky paralyzovanou vnitřními konflikty a celkovou strukturou německého státu.
Na historických strategiích mě nebaví jen posunování jednotek či posunování ukazatelů, ale právě alternativní historie. To funguje i tady, byť pouze v textové podobě. Přesvědčíte černoprdelníky, že ježíš byl vlastně první socialista? Nebo zradíte marxistické ideály a budete oportunisticky pomáhat liberálům zachovat kapitalismus prostřednictvím škrtů? Nebo zlikvidujete umírněné a začnete dělat revoluci s komunisty? Zezačátku s 30 procenty preferencí to vypadá jako snadný úkol, no velká hospodářská krize a nacisté vám socialismus s lidskou tváří rádi zadupou.
I když se jedná o tahovou textovou strategii s trochou hudby a obrázky, tak nejde jenom o lineární postoupnost dobrých a špatných voleb. Spíše připomíná klasickou hru Dictator, ovšem svázanou historickými reáliemi. Hra má strategickou hloubku a ovlivňuje ji řadu ukazatelů, přitom se pořád jedná o jednoduchou hodinovou hru se slušnou znovuhratelností. Důležitou roli nehrají jenom zdroje, ale i vztahy s ostatními frakcemi, včetně těch uprostřed strany, takže v jedné konstelaci může být ta stejná volba dobrá a v jiné konstelaci špatná. A mnohé volby se stávají nedostatkem rozpočtu či vztahů nedostupné. Divokou kartou jsou třeba vaši poradci, které můžete v průběhu měnit a používat jejich zvláštní schopnosti.
Hru jde hrát v prohlížeči a je na ní několik modů, dávající více událostí i prodloužení scénáře o pár let. Vyšlo volné pokračování Social Democracy: Petrograd 1917.
Pro: cena, historické reálie, hodinová délka, přístupnost, znovuhratelnost
Proti: jenom textovka bez uměleckých ambic