Po spuštění hry je vidět King Kong na vrcholku jednoho z mrakodrapů New York City, o něj ale v této hře vůbec nejde. Ve hře budeme ovládat Eda Hicka, který je zrovna v autě na příjezdové cestě do tohoto velkého města. Jeho cílem je postupně navštívit všechny interaktivní budovy města a splnit v nich akční minihry, aby na konci mohl na radnici získat klíč od města a to následně opustit. To musí stihnout za 7 dní a nesmí přitom přijít o všechny své peníze.
Hra má dva různé pohledy. První z nich je při cestování městem, kdy se pohledem shora pohybujeme mezi náhodně umístěnými budovami New Yorku. Můžeme jet buď v autě nebo jít pěšky. V autě jsme relativně v bezpečí, protože nás může ohrozit jedině velká limuzína. Při srážce s ní skončíme v nemocnici, kde musíme zaplatit za pobyt. Auto má omezené množství paliva a pokud dojde nebo se auto rozbije, je potřeba čekat na odtahovku. Ta sice auto odveze na odstavné parkoviště, ale to samozřejmě stojí nějaké peníze. Pouze na jízdu autem však nedojde, protože ne každá budova má přímo před sebou parkovací místo. Je tedy potřeba zaparkovat opodál a doufat, že nedojde k odtažení auta a taky se musí dávat pozor, aby nás něco nezajelo. Avšak ne každá budova je hned k dispozici, v rámci herní hodiny jsou kromě banky a opravny aut otevřeny pouze dvě z nich.
Druhý pohled je v rámci akční minihry. Ocitáme se uvnitř budovy a vidíme naší postavu z boku ve stylu akční plošinovky. Ve většině budov máme nějaký konkrétní úkol. Např. v bance musíme obejít střílející policisty a dostat se k přepážce, kde můžeme vybrat peníze, na poště musíme orazítkovat dopis, v Central Parku musíme v zoo ohraničit jednotlivé krávy plotem, atd. Jakýkoliv střet s nepřítelem nebo chyba způsobuje částečný restart minihry a samozřejmě i ztrátu peněz.
ajne
New York City - The Big Apple je divná hra. To se ale dá říct prakticky o každé hře od Synapse - jsou neobvyklé, obtížněji ovladatelné, těžké a neodpouštějící, často právě ale díky tomu zajímavé a neobvyklé. Nicméně zrovna NYC považuji z jejich her mezi ty nepříliš zábavné. Účel hry popsal poměrně vyčerpávajíce autor popisku, takže nebudu dublovat jeho práci. Bohužel nejzábavnější na hře považuji nakonec to, že si můžu jen tak autem drandit po městě, natankovat, někde pak zaparkovat a pobíhat pěšky. Což jsem taky jako dítě dělal, a snažil se vyhnout vstupu do budovy s mezihrou. Ale o tom by ta hra asi neměla být.
Samotné mezihry jsou velmi náročné na přesnost, kdy každý dotyk pixelu s překážkou znamená teleport zpět na začátek. Obzvlášť mezihru na trhu považuji za vysloveně frustrující zážitek, kterému zdatně sekunduje návštěva pošty. Z těch zábavnějších meziher zase musím vyzdvihnout "jídlomat" a ZOO, které jsou docela v pohodě hratelné, aniž by člověk měl chuť hodit joystick z okna.
Graficky hře nemám co vytknout, sice působí místy zjednodušeně, ale musíme brát v potaz to, kolik obsahu a různorodosti se autorům podařilo vecpat do 64kB RAM. Se zvuky je to stejné.
Dnes bych tuto hru nedoporučil jako adepta na nějaké to retrohraní. Určitě není špatné ji aspoň vyzkoušet, protože je to dosti neobvyklá hra, ale nemyslím si, že by se člověk, který ji nezná z minulosti, u ní dokázal udržet. Na to je často až příliš otravná.
Samotné mezihry jsou velmi náročné na přesnost, kdy každý dotyk pixelu s překážkou znamená teleport zpět na začátek. Obzvlášť mezihru na trhu považuji za vysloveně frustrující zážitek, kterému zdatně sekunduje návštěva pošty. Z těch zábavnějších meziher zase musím vyzdvihnout "jídlomat" a ZOO, které jsou docela v pohodě hratelné, aniž by člověk měl chuť hodit joystick z okna.
Graficky hře nemám co vytknout, sice působí místy zjednodušeně, ale musíme brát v potaz to, kolik obsahu a různorodosti se autorům podařilo vecpat do 64kB RAM. Se zvuky je to stejné.
Dnes bych tuto hru nedoporučil jako adepta na nějaké to retrohraní. Určitě není špatné ji aspoň vyzkoušet, protože je to dosti neobvyklá hra, ale nemyslím si, že by se člověk, který ji nezná z minulosti, u ní dokázal udržet. Na to je často až příliš otravná.
