Komentáře

Jak už je v této sérii zvykem, hra je postavena na stále stejném principu. Hlavní nepřítel, tentokrát bývalý spojenec Proto Man, proti Mega Manovi postaví osm nových robotů, ke kterým je potřeba se dostat přes celkem krátký level a následně je porazit. Poté se otevře cesta k Proto Manovi, kde je potřeba porazit pár speciálních bossů a následně se odhalí, že tím Proto Manem byl ve skutečnosti převlečený Dark Man a že za vším stojí jako vždy Dr. Wily. Cesta k němu pak vede přes opětovné pobití všech osmi základních bossů, tentokrát však na jeden život a teprve poté je možné se utkat se samotným Dr. Wilym. Jinými slovy, stále stejná písnička. Ale na několik vylepšení v tomto dílu přeci jen došlo.

V prvé řadě se mi líbí pár inovací v level designu úrovní vedoucích k prvotním robotům. Zaujal mě především level Gravity Mana, kde dochází k otáčení gravitace. U této featury mě ale mrzí, že není dále ve hře nikde použita. V závěrečných úrovních by se na nějaký jednoduchý puzzle jistě hodila. Dále se mi líbila úroveň s Wave Manem, ať už díky různým nasávajícím rourám, stoupajícím bublinám a nebo jízdě na vodním skútru.

Z nepřátel mě už klasicky baví všude přítomní Metallové, které jsem si interně přejmenoval na Mimoně. Nejvíc se mi líbili na lokomotivě. S bossů mi pak první Stone Man svým vzhledem připomínal Bena Grimma z Fantastické čtyřky.

Hra navíc obsahuje speciální zbraň, kterou je možné mít po získání všech bonusů ze slova Megaman V. Bohužel jsem jedno písmenko někde minul, takže jsem si ji nakonec ani nevyzkoušel a znovu se mi to procházet už nechtělo. Jsem ale rád, že tu není podobný fuckup jako v jedničce, že by to bez ní nešlo dohrát.

Celkově jsem s dalším pokračováním celkem spokojený. Na obtížnost a časté vracení času jsem již zvyklý, takže mě zde prakticky nic zvlášť nepřekvapilo. Zábavnost z hraní stále toho stejného se už ale začíná pomalu vytrácet.