Komentáře

Třetí Mega Man jede na první pohled ve stejných kolejích, jako jeho dva předchůdci, nicméně pár změn tu je. V prvé řadě mi přijde, že je to zase o něco náročnější. Několikrát se mi stalo, že jsem se musel kvůli přívalu nepřátel dát na taktický ústup, což ale často nebyl úplně nejlepší nápad, protože se zde stejně jako v minulých dílech znovu objevují již poražení nepřátelé, kterým tak následně musím čelit hned z obou stran. Nakonec jsem často místo jejich eliminace volil možnost se jim vyhnout a utíkal dál v dané oblasti, teda pokud to šlo s žádnou nebo minimální ztrátou na životech, protože ty je potřeba šetřit na souboje s bossy. Naštěstí to vše jistí klasická možnost vracení času.

Bossů je v základu 8 a každý z nich mi dal docela zabrat, než jsem přišel na tu nejvhodnější taktiku. Snad kromě Hard Mana jsem dokázal každého porazit se základní zbraní, nicméně pak dojde na obtížnější varianty těchto bossů s tím, že jsou v úrovni hned dva. Zde se bez okolků přiznávám, že jsem se u některých nakonec podíval na video, abych zjistil, jaká zbraň a taktika je na něj ta nejvhodnější. Samotný závěr proti Dr. Wilymu mi pak přišel snadnější než ve dvojce.

Ze získaných zbraní mě nejvíce bavilo používat Magnet Missiles, které se následně naváděli na železný cíl nepřátelského robota a pak taky Top Spin, u kterého mě chvíli trvalo, než jsem přišel, jak na něj. 

Jak už jsem řekl v úvodu, celkově je hra prakticky stejně zábavná, jako předchozí díly. Pomalu ale začínám očekávat, že se mi ta hratelnost už brzy přejí a další díly mě už tolik bavit nebudou. Uvidíme.