MechAssault

Třetí tisíciletí patří oportunistům v žoldu soukromých armád a kýžený vrchol modelové kariéry představuje kráčejícího bojového robota (mecha), s nímž pilot časem pomyslně splyne natolik, až si málokdo vybaví jeho skutečné jméno. Ani vy v této lize úspěšných nejste výjimkou, i majorka Natálie Kerenská vám říká prostě mechwarrior, pokud vás zrovna neosloví „sporťáku“. Očekávání, že si Nat s flirtem nevystačí věčně vás spolu s jistotou, že zakřiknutého beta poručíka Fostera nemusíte pokládat za konkurenci, pohání stejně, jako fúzní článek váš stroj budoucnosti. Univerzem BattleTechu roku 3067 obchází džihád, jenž přiměl ke spolupráci soustátí Vnitřní sféry a klany ligy ComStar, od níž se v nevoli z upuštění od náboženského symbolismu odštěpila frakce sektářů kultu Word of Blake. Neúprosné logice jejich expanze se zdánlivě vymyká anexe bezvýznamné planety Helios, kam míříte intervenovat coby žoldáci privátního uskupení Wolf's Dragoons...

Výsadková loď Icarus to ale schytá již v atmosféře a krátce po dopadu budete vrženi do akce svižností srovnatelné s tou v top down BattleTech: A Game of Armored Combat (1994) nebo v sérii Mechwarrior (1989-∞) z pohledu první osoby. Taktické porady pod hlavičkou Allied Command s plánováním každého došlapu by i proto byly během takto chaotických bitev v částečně zničitelném prostředí jen zbytečnou distrakcí. Před misí si vždy vyberete z dostupných mechů různících se předdefinovanou výzbrojí i nadstandardní výbavou, od rušičky až po projektily proti naváděným střelám. Zelené power-upy obnoví narušenou integritu, modré přechodně posílí energetické, červené raketové a žluté balistické zbraně. V co-op Grinder módu hratelném také ve splitscreenu čelí dva spoluhráči na mapě River City vlnám stále silnějších mechů, zatímco například v aréně Colosseum si jich může až osm vzájemně pořádně zvalchovat kastle (deathmatch, team deathmatch).

Na kultisty znovu vyrazíte v MechAssault 2: Lone Wolf (2004).